Pokud ti je aspoň 40+ (a myslím, že je), tak to tvoje okázalé předvádění, že jako nevidíš, jak se svět, a konkrétně filmový a seriálový svět zbláznil a zúchylněl, že to jako nevnímáš, že ti to nevadí, že se to neděje a že je všechno v pořádku - tak to ti ani trochu nežeru a pěkně kecáš!
A naopak jsem si jistý, že to všechno jen hraješ, jak se úzkostlivě snažíš za každou cenu být "moderní a pokrokový", uvědomělý a korektní a takzvaně "jít s dobou", aby se zavděčil těm aktivistům a pomatencům. V duchu toho známého příběhu, jak dvořani jeden přes druhého obdivují a vychvalují královy krásné nové šaty, i když král je ve skutečnosti nahý. Já takové ambice nemám, nemám potřebu se nikomu zavděčit a podbízet, tak si můžu dovolit vidět věci tak jak jsou, taky je tak pojmenovat a klidně říct nahlas, že král je nahý.

Spousta filmů a seriálů (čím dál víc) se tímhle přístupem posunuje do kategorie pro mě nestravitelných a nekoukatelných. A evidentně v tom nejsem sám. Proto taky ve svých minirecenzích občas upozorňuju na to, pokud některý film či seriál je těchto extrémů prost. A taky naopak. Někomu to může pomoct ve volbě co sledovat.