Iva Pekárková: Sloni v soumrakuNe že by mě autorka zklamala, to se jí zatím nepodařilo s žádnou její knihou, kterou jsem četl, ale jednotlivé kapitoly této knihy by spíš zapadly na její blog, který najdete na iDNES. Ale i tak se mi ten příběh senegalského budižkničemu Amadoua, který bloumá po pláži a uspokojuje nadržené bílé turistky, přičemž by se rád dostal do Bílé země, líbil.
Ernest Hemingway: Fiesta
Děj románu se odehrává především v Pamploně v době fiesty, jak napovídá název. Několik přátel se tam sejde při této sedmidenní akci plné tance, hudby, alkoholu, býčích zápasů a běhu býků ulicemi města. Někdy to mezi nimi trochu jiskří, ale jinak v podstatě pořád jen někde pijí a jí, baví se na corridě, dva z nich si dají odbočku a zarybaří si. První a kratší část knihy se odehrává v Paříži a zase je to o posedávání v kavárnách, obědech, večeřích, drinku tam a zase támhle. Pokud se někdo někam přemísťuje, tak je to podáno tak, jako by Hemingway tvořil pro své čtenáře do budoucna jakéhosi přůvodce, aby si ta místa mohli projít. Velkou sílou románu jsou dialogy, ty Hemingway uměl skvěle. Ve Fiestě se nic moc velkého neděje, neřeší se kdoví jaké problémy, někomu by mohlo připadat, že je to kniha o ničem... Je to prostě o tom, jak prožilo několik lidí pár dní. A je to napsané skvěle, protože snad nikdo jiný neuměl napsat něco jen tak o ničem, aby to bylo o něčem, což vyniká hlavně v Hemingwayově povídkové tvorbě. |