DočtenoPiers Paul Read: A třetího dne...
V Jeruzalémě je učiněn neobvyklý archeologický nález, vzápětí je nalezen mrtev archeolog a člen řádu simonitů, který se účastil identifikace.
Jak mám knížky P. P. Reada ráda, s touto jsem měla trošku problém. Možná na vcelku malém prostoru bylo nahečmáno až příliš témat. Víra, pochyby, (sebe)vražda, archeologie, vztahy, lásky, politika... Zápletka je vcelku nosná a myslím, že podobný objev by vzbudil obří reakce, a tak by si možná zasloužila i větší rozpracování. Knížka je navíc docela "upovídaná", občas se mi hůře soustředilo na některé téma. Paradoxně, samotný příběh mi pak přišel hodně naivní, ač ambice měl jistě vyšší.
J. K. Rowling: Prázdné místo
Po sérii Harryho Pottera krok v podstatě dost jiným směrem, zdálo by se. Prázdné místo je román o jedné vesnici, jejích obyvatelích, vztazích, problémech, které tam prožívají. Zajímavé je, že první část knihy (možná i víc než polovina) v podstatě nemá žádný děj, spíše jen uvádí na scénu a seznamuje s postavami, a i přesto se mi četla velice dobře. Charaktery a vztahy umí Rowling perfektně. Ke cti jí také slouží to, že zvolila úplně jiné téma, že se dokázala odklonit od potterovského světa, i když její rukopis je samozřejmě znát. Druhá část knihy se pak rozjíždí a běží do docela hořkého finále, žádná selanka. Ač jsou některé události v Prázdném místě vcelku předvídatelné, hodnotím knihu pozitivně, moc dobře se četla. Myslím, že s první "nepotterovskou" knihou se J. K. Rowling popasovala se ctí. |