sextantTo o nemocech jsou jen kecy, které se někomu hodí do krámu.
Na to se dá taky reagovat otázkou: "Kolik ti platí?"
Samozřejmě že jsou i tací, kteří měli infarkt ve 30, dokonce i pár fětí mělo infarkt. Stejně jako někdo dostane žloutenku a jiný ne a kousali do stejného chleba. Potíž je v tom, že statisticky to mají kuřáci (i těžce pasivní) ve větší míře a dřív. A že zcela prokazatelně kouření rozhodně zdraví neprospívá. Samozřejmě něco jiného bude jedno viržinko (bez těch sraček co jsou v cigaretách) v neděli po obědě a 2 krabičky spart denně. Jsou sice tací, kteří i s těma dvěma krabičkama vydrží do devadesáti a vyběhnou schody do šestého patra, ale procentuelně jich bude minimum. Nakonec, 95% Cigánů kouří (často už před narozením) a je to jeden invalida vedle druhého. Kdežto takové jeptišky nekouří a 90 let je u nich běžná praxe.
A to nechodili ani do hospody a pili zásadně jen nealkoholické nápoje.
I v tom může být problém. Jaké to byly nápoje? Sportovci mívají problémy - to jsou různá anabolika, přetěžování organismu atd. a pak se skácí uprostřed poločasu a už to nerozchodí.
A co se týče rakoviny - pokud má někdo nějakou predispozici a ještě k tomu hulí jak fabrika, není mnoc pravděpodobný že raka nedostane. Pravda, může ho dřív přejet auto.
Mně na celém pitomém zákonu vadí to, že stát něco nařizuje potom, kdy donutil hostinské vybudovat účinná klimatizační zařízení.
Fakt? Neřekl bych. Aspoň ve většině hospod se tomu tak nestalo, co znám.
Zidane
dobře, na vesnicích by se nekuřácká hospoda třeba neudržela. Ale města od určité velikosti - tam kdyby měli nekuřáci tak velký zájem o nekuřácké hospody, tak by stačilo jednu založit a hned by byli lidi,...
Tady je jeden základní problém. To si z těch teoretiků nikdo nechce uvědomit: Ono je (resp. bylo) jednodušší na takovém menším městě otevřít novou nekuřáckou hospodu než v té, 250 let fungující, zakázat kouření. A to je teda ještě rozdíl mezi hospodou turistickou (např. v Praze) a hospodou kam turista cestu najde jen zřídka. |
Registrace nového uživatele 
