2017Pod práškama by měl být i Hitler. Ale jak to, že nebyl? Protože 80 miliónů soukmenovců se rozhodlo, že Hitler je vlastně borec a je skvělé jeho výplody mysli následovat. Takže pod práškama a ve svěrací kazajce ve skutečnosti mělo být oněch 80 miliónů rádobynadřazenejch germánů, kteří čekali na jakéhokoliv idiota, který jim takovéhle sračky začne bulíkovat, aby se s tím ochotně ztotožnili. A protože tu máme presumpci kolektivní neviny, tak to všechno hodíme na Hitlera, my nic, my muzikanti a je vymalováno.
Není. Protože se tu nebavíme o kolektivní vině, ale o zodpovědnosti každého jedince.
Breivik, respektive causa Breivik... toto je možno řešit jen a jen do okamžiku, kdy se Breivik rozhodoval, či rozhodl vraždit. Když se rozhodl překročit Rubikon, šel do toho s tím, že to nepřežije. Z jeho hlediska to byla sebevražedná mise. Bouchnutí dveřmi s pořádným randálem.
To, co tady řešíte, již není causa Breivik, ale causa REAKCE na Breivika. Reakce norského státního systému, a reakce vás samotných a masturbace nad spravedlností vůči Breivikovi. Masturbujete tu nad vlastním zadostiučiněním vůči někomu, kdo měl tu "smůlu", že to přežil a dál holt jedná jako jedinec, kterého limituje vlastní pud sebezáchovy a tak nahrává do not všem rádoby spravedlivejm...
Je jedno, zda nakonec dopadne, jako Kájínek, dostane se na svobodu
bude psát memoáry a ztloustne na tom, jako prase v žitě. Je jedno, zda ho potká nehoda a uklouzne ve sprše, protože ředitel věznice rozhodne, že samotka pro něj je již zbytečná a měl by být začleněn do kolektivu.
To, co je skutečně hodno pozornosti je otazník, nakolik bude Breivik následován, popřípadě hromadně následován. Nakolik se jeho způsob reakce na situaci stane precedentem, pionýrským aktem. Tady je velký otazník. |
Registrace nového uživatele 
