U sedláků to fungovalo kapánek jinak. Navíc vycházíš z předpokladu, že skoro všichni byli svobodní sedláci. A to "rodiče prostě oznámili, že za měsíc se ženíš s Andulou Chvístků" je nesmysl. Tak rychlé to nebylo, nehledě k tomu, že pokud byla Andula jedinou dědičkou gruntu, pak měla nepochybně víc nápadníků, tudíž si mohla vybírat (a rodiče taky).
Manželství vypadalo spokojeně - manželé se museli spolu i naučit žít. A neznamenalo to, že "když tě muž bije, je to v pořádku". Tohle se dnes hrubě zanedbává. A asi, pokud byl chlap alkoholik, ev. feťák, není moc pravděpodobné, že by byl dobrá partie (pomiňme teď panovníky, ale i ten si obvykle nemohl dovolit svou ženu bít, vymstilo by se mu to). To je rozdíl oproti dnešku - což teda nechápu, že si holka bere někoho takového a často i klidně dvakrát po sobě - nepoučí se.
Jiná věc je, že panovník svou choť zavřel do věže. Například Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna - ovšem tam to bylo dáno i tím, že Eliška byla dost ambiciózní a podporovaná stejně ambiciózní českou šlechtou a krále do značné míry odstavila na druhou kolej, což se tak nějak Janovi úplně nelíbilo. |