S blížícím se třetím výročím začátku války na Ukrajině jsou finanční, technologické a demografické potíže, kterým čelí ruská ekonomika, stále závažnější. Švédský ekonom a analytik Anders Åslund pro portál KyivPost uvedl, že současné sankce připraví Rusko každý rok o dvě až tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ukrajinská rozvědka podle Åslunda dokonce tvrdí, že získala dokumenty naznačující, že Moskva bude příští rok kvůli ekonomickým potížím žádat jednání o míru.
Hodnocení současného režimu protiruských sankcí se podle Åslunda dramaticky liší. Zatímco Západ je přesvědčen o jejich účinnosti, která by ovšem mohla být ještě vyšší, ruský prezident Vladimir Putin a jeho podporovatelé hlásají, že sankce činí Rusko silnějším.
„Stále ale volají po zrušení všech omezení,“ připomněl pro KyivPost švédský ekonom. „Podle mého názoru současné sankce připraví každý rok Rusko od dvě až tři procenta HDP, což ruské hospodářství odsuzuje prakticky ke stagnaci,“ uvedl. (To napiště Svenovi, bude mít radost.)
Země sice uvádí, že inflace je 9,1 procenta, podle některých zdrojů může ta skutečná být až 30 procent. Ekonomická data, která Rusko zveřejňuje, jsou nevěrohodná. Země se také potýká s velmi malou nezaměstnaností, jen 2,4 procenta, což značí velký nedostatek pracovních sil.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov podle Åslunda v polovině září uvedl, že jeho zpravodajci získali ruské dokumenty naznačující, že „Kreml bude chtít do konce roku 2025 z ekonomických důvodů začít jednat o míru“. „Rusové by chtěli ukončit válku na přelomu let 2025 a 2026,“ doplnil podle agentury Interfax- Ukrajina Budanov.
Uvedl, že bez ohledu na výsledek na bojišti, „bude největším poraženým (války na Ukrajině) Rusko“. „Válka je nákladná záležitost. Podle dostupných údajů od roku 2014, kdy se Rusko zmocnilo ukrajinských území včetně poloostrova Krym, ruská ekonomika rostla v průměru jen o jedno procent ročně. Ruský HDP se od té doby propadl z 2,3 bilionu dolarů v roce 2013 na 1,9 bilionu dolarů v současném kurzu dolaru (vůči rublu),“ řekl švédský ekonom.
Rusko, které již podle něj není supervelmocí, se stalo tím, co zesnulý americký senátor John McCain nazval kvůli závislosti na vývozu ropy a zemního plynu „čerpací stanicí vydávající se za stát“.
Míra nezaměstnanosti ve výši 2,4 procenta ale naznačuje, že Rusko čelí také vážnému nedostatku pracovní síly, tedy i vojáků. Zkušenost z první „částečné“ mobilizace, kdy v roce 2022 ze země uprchlo více než milion zdravých Rusů, ale naznačuje, že „Putin se neodváží volat po další velké mobilizaci“, uzavírá svůj pohled na ruskou perspektivu švédský analytik.
No blížící se "výročí" je skoro až za půl roku, ale jako, kéž by měli pravdu. Že válka a sankce Rusům (ekonomice) působí potíže je jasné (vývoz čehokoliv za staré náboje z KLDR moc dobré kšeft asi nebude a krom ropy a plynu toho Rusko nemá moc co, chudým zemím, Indii a Číně, nabídnout. Ještě tak kožešiny ze Sibiře jako za starých dob, ale co s nima na jihu Indie, a zlata apod. a s tím budou zase jiné potíže. A zbraně už Rusko nevyváží, ale draho dováží. A Evropa Rusko s dovozem omezuje (krom Orbánů a ti na tom momentálně prý dost prodělávají). A vojáci chtějí žrát a někteří jsou dokonce tak drzí, že chtějí i žold. |
Registrace nového uživatele 
