selit: Nejnákladnější je s ohledem na rozsah vždycky ona pověstná "poslední míle".
Co se týče zařízení nadřazeného nad sítí NN, tak tam je to disproporčně jak si podobné jako s tím kabelem NN. Ale to už tě mohlo napadnout taky, že. Pokud myslíš kupříkladu trafostanici vn/nn, tak ta se neskládá pouze z transformátoru. Na trafostanici je spousta zařízení a výzbroje, která tam musí být bez ohledu na to, jestli si tam ve finále dřepí trafo 100 kVA nebo 400 kVA. Popravdě, ani ceny samotných traf nejsou ani zdaleka poměrově k jejich jmenovitému výkonu. Laik by si myslel, že trafo 100 kVA musí stát čtvrtinu toho, co trafo 400 kVA, když má čtvrtinový výkon - není to pravda. 100 kVA stojí "jen" 45-55% toho 400 kVA.
Pokud na to nabalíš navrch ještě ten zbytek (skelet trafostanice - stejný, rozvaděč VN - stejný, projekt - stejný, přípojka VN - stejný, pozemek - stejný,...), tak jsi na stejném dilematu jako u kabelu NN - trafostanice s 3násobným výkonem je jen max. o několik málo desítek % dražší než ta s třetinovým výkonem.
Opět rozhoduje tedy hlavně skutečnost toho, zda tam trafostanice vn/nn vůbec být musí nebo nemusí. Pokud ano, tak už utrácíš spousty peněz a je v zásadě už jedno, nakolik dimenzovaná ta trafostanice bude.
Důvodů snahy o novou tarifní strukturu je několik, např. i obava z masivního nástupu rozptýlené výroby elektřiny (mikrozdroje) - což je pro distributory problematický aspekt.
Tím, že se většina plateb bude platit paušálem, tak vlastní zdroje ztratí silně na atraktivitě, protože jen málokdo z těch co by o takovém vlastním zdroji uvažovali, bude mít odvahu se od distribuční sítě zcela odpojit (čímž by eliminoval paušály). |