EnVecTo netuším, jakým způsobem to má v plánu. Ale samurai není soubor dovedností, je to životní filosofie... Povinnost až za hrob, tak bych nazval samuraje. A nevím, jestli by byl kombinovatelný se stávajícími archetypy.
Bojové techniky samurajů - dost záviselo na postavení daného samuraje. Navíc se do toho míchá to, že až do 16. st. mohl samurai být rolníkem a naopak. Společensky si byly obě skupiny rovné. Až potom se kastovní systém úplně uzavřel.
Nejnižší stupeň, tzv. ashigaru, byl v podstatě rolník, který měl kopí. Klasický kanonfutr, to by asi nikdo hrát nechtěl.
Řadový samurai byl cvičený s mečem, lukem a v jízdě na koni a to všechno ve zbroji. Jednotky určené pro zvláštní účely používaly jiné zbraně - třeba taková naginata je docela zajímavá zbraň.
Další stupeň byl hatamoto, což byl vlastně samurai, který měl z nějakého důvodu výsadu nosit meče v přítomnosti pána (daimioa). Bývalo to často proto, že byli fakt dobří.
Daimio byl vládce provincie - provincií mohlo být i více. Uděloval léna svým hatamotům a příbuzným, ti museli ze svých lén živit určitý počet samurajů. Daimio byl podřízen taikóovi (správce císařství) nebo šógunovi (což byl také titul pro správce císařství, ale ten musel pocházet ze vznešené rodiny). A samozřejmě císaři.
Rónin byl samurai bez pána - z nějakého důvodu o něj přišel a přežil. Značně potupný osud. Jejich hlavní zájem byl najít nového pána, což nebylo až tak jednoduché. V podstatě se živili jako žoldáci, a lupiči.
Zasazení tento rigidní systému do fantasy světa nevidím jako problém. Jako problém ale vidím tvorbu CP... A něco jako samuraie nevyprodukuje každá kultura. Ninju si dovedu představit kdekoliv. Bojového mnicha taky, ale samurai? To ne. |
Registrace nového uživatele 
