B_artV podstatě byh souhlasil s DTonem, jen přihodím pár vlastních poznatků.
Hlavní je se dobře domluvit s hráči. Některé situace musíte rozlišit na hráče a postavy, hru stopnete a vysvětlíte ostatním co se děje, pokud jsou hráči dobří, jistě to pochopí a dobře zahrají. Pokud je postava intelignentní, lehce si časem domyslí, že s ní kněz manipuluje a pak Bohové jej chraň.
celkově, kněz se hodí do trošku zkušenější družiny, hra s knězem je, dle mého názoru, koncert hráče a PJ a ostatní hráči jim dělají sbor:)
Jeden příklad ze života:
Potřeboval jsem vybudovat hodně dusnou atmosféru. Proto jsem začal působit na hráč, velmi dusně a víte jak jsem poznal, že čas uzrál na postup v dobrodružství? Když mi jedna hráčka řekla, jestli bych už nechtěl dát pokoj, že se takhle nedá hrát. Tento názor sdíleli všichni hráči a věřte mi, ta atmosféra se potom tak rozjela, že když došlo na přísahu (knězi, velmi posvátnou) byla ta slavnost až cítit ve vzduchu a mě se málem třásl hlas... |