Wolfi [168]: Dav beru jako celek, nikoliv hromadu jednotlivců (přirovnal bych to třeba k jezeru ... je jedno kolik kapek vody z jezera odteče, či přiteče, stále je to jedno a to samé jezero). Z tohohle pohledu je jedno zda se od davu někdo odtrhne, nebo se k němu někdo přidá, stále je to jeden dav. Jiný dav se (třeba z těch samých lidí) pro mě stane, až když ta masa lidí jde zase za úplně jinou myšlenkou, jiným cílem a jsou poháněni něčím jiným. Třeba skupinku chlapů v hospodě co sleduje fotbal a fandí vlastnímu cíli bych bral jako jeden dav a tu samou skupinku chlapů, která pomáhá sousedovi hasit stodolu jako dav jiný.
Beru ale v úvahu i to, že se třeba názory či postoje davu mohou měnit (třeba když na něj začne jina působit jiný kněz), v tom případě i když má jiné cíle a motivace dle mě jedná o dav stejný (stejný dav je pro mě ta skupinka štangastů ať už sledují ten fotbal, nebo se baví o politice).
Čili na ty příklady bych si odpověděl takto:
1) Na ten jeden dav (i když početně menší) má stále stejný trvalý vliv. Pokud mu nějaký druhý kněz část lidí přetáhnul, tak se z té části zřejmě stane druhý dav nezávislý na tom prvním (i když asi s některými počátečními city a pocity).
2) Tady bych to posuzoval případ od případu jinak (záleží za jakým účelem je kněz svolal dohromady podruhé a zda je svolával jako dav, nebo opět jako hromadu jednotlivců). Nicméně vě většině případů se asi bude jednat o dav stejný.
BTW myslím si, že i když kněz použije trvalý vliv na dav, tak nemusí sice trvale změní postoj celého davu, ale nemusí trvale změnit každého jednotlivce. Neboli každý se jinak chová když je sám a jinak když je v davu (viz. druhý odstavec u nadpisu "Co je to dav?" na str. 39). Neboli člověk velice inteligentní tvor, ale lidí se chovají jako stádo =) |