Posudnutí démonemVím, že to není uplně přesné a mozna budete mit namitky na pravidla, ale v jednom opustenem dome theurga, hold postavy nasli tento denik.
Deník IV (aneb dvojí neuspech)
13.prosince 2.roku nového věku
Narodil se mi syn Kryštof a má se k světu. Marie je také v pořádku. Vždyť jsem to říkal, že je to mizerná věštkyně. Jelikož budu teď mít spoustu práce s malým, omezím své studium praxe a začnu se věnovat více teorii.
24.února 3.roku nového věku
Kryštof roste jako z vody. Celý já. Včera jsem se vrátil z města a podařilo se mi tam sehnat Taramisův theurgikon. Alespoň mám zase co studovat.
5.června 3.roku nového věku
Dnes jsem po půl roce provedl první vstup do sfér. S nulovým výsledkem.
7.června 3.roku nového věku
Stejný výsledek jako předvčerejšky.
9.června 3.roku nového věku
Podařilo se mi získat Achronaxe. Nevydrží v kotlíku moc dlouho, ale alespoň ušetřím trochu práce Marii. Aktivační slovo Áchro sice není originální, ale to mně nevadí.
11.června 3.roku nového věku
Další úspěch. Sféry jsou mi velmi nakloněny. Vše jde jako po másle. Nejsem přece žádné béčko. Zafor mi bude dobře sloužit. Jen si na něho musí Marie zvyknout. Nevypadá nijak zvlášť krásně. I když. No prostě nevypadá úplně lidsky.
13.června 3.roku nového věku
Neúspěšný pobyt ve sférách. Ale to se stane i mistrovi.
15.června 3.roku nového věku
Marie byla včera i dnes nějaká podrážděná. Navíc mám pocit, že něco není v pořádku. Ve sférách jsem měl pocit, jako bych žádal o nějak moc věcí. A přitom si držím jen Achronaxe a Zafora. Uvidíme pozítří. Navíc se asi přesunu do starého laboratoře. Ten starý klíč snad někde mám. Aspoň budu mít klid.
17.června 3.roku nového věku
Marie je čím dál nepříjemnější. Jako by se na něco zlobila a neřekne na co. Někdy mám z jejího pohledu husí kůži. Kryštof stále brečí. Ve sférách opět o ničem.
19.června 3.roku nového věku
Pohádal jsem se s Marií. Argumentuje kravinama a vůbec mě neposlouchá. Sféry opět bez výsledku. Příště asi použiju vyšší náklonnost. Jen se na to musím pořádně připravit.
24.června 3.roku nového věku
Nemám pořádně klid. Hádáme se s Marií každý den. Jako by mě ze srdce nenáviděla. Kde je ta dívka co jsem si vzal? Vše jsem v laboratoři připravil. Pozítří se to povede. Snad se budu schopen soustředit. Jdu se uvolnit do města. Snad potkám Adriona a pokecáme.
26.června 3.roku nového věku
Smrt. Smrt a nic jiného. Nejhorší den v mém životě. Vše šlo hladce. Obrazce. Vstup. Žádost. Pak se ale vše pokazilo. Nevím proč. Sféry mi daly něco silnějšího, než jsem chtěl. Prorazilo to ven a ani ochrana tomu nemohla zabránit. Vypadalo to jako nebezpečí z časů staré magie. Zkusil jsem to zahnat či oslabit světlem, ale místo toho jen sílil. Jako by ze světla bral energii. Kdybych tam šel znova, vzal bych si s sebou jen Střechovou lampu nanejvýš druhé velikosti. Ale nepředpokládám, že bych tomu mohl čelit znova. Utekl jsem před tím a zamknul chodbu. Byl jsem totálně vyčerpaný. Vyšel jsem nahoru a to, co jsem spatři,l ze mě vycuclo poslední síly. Marie na mě pohlédla, škaredě se zasmála a ...
Nemůžu a ani nechci tím pošpinit tyto bílé stránky. Pochopil jsem příliš pozdě. To já za to můžu. Já. Já. Já. Já se snad zblázním. Nemá smysl žít. Udělal jsem co bylo nutné. Pak jsem ji pohřbil. Schoval klíč. A vydal poslední příkaz Zaforovi. Pak už bude volný. Nejsem srab, tak do toho!
J.J. |
Registrace nového uživatele 
