Pecka123 [2628]:
1) no, vicemene souhlasim, i kdyz v pravidla podle me neposkytuji dostatecnou oporu pro vyklad "celkova sila, kterou muze bariera pousobit v jeden okamik". To co tam je se stejne dobre da vykladat jako "sila, kterou dokaze bariera pusobit na kazdy jednotlivy predmet".
model vítr znamená, že bariéru lze propíchnout mečem, rozhrnout a díky efektu obtékání snadno projít
To je zatracene dobra pripominka.
Vedlo by to pak k takovým důsledkům, jako pořizování sněžnic družinami, které nemají dostatečně zacvičeného theurga
Ale to prece nevadi, ne?
Tento model bych dodefinoval minimálním možným poloměrem křivosti, který bariéra může mít (aby nebylo možno vytvářet pily, čepele atd.)
To uz mi prijde zbytecny - proste pusobi nejakou silou na kazdy predmet, ktery se ji dotyka - a to projistotu na cely predmet najednou a soucasne (magie si muze dovolit trochu fyzikalne nemoznych jevu, ne?).
Spis uz bych se zameril na to, jestli (a jaky) ma smyl povolit z bariery vytvorit *sit* (tj. mrizku), cimz bych pokryl mnohem vetsi celkovy povrch za tu cenu, ze predmety od urcite velikosti dolu by nemely problem projit.
2)
energii vysetruju pro predmety pohybujici se/letici setrvacnosti, protoze na ne nepusobi zadna sila (krome gravitace, ale kdyz budu mit barieru svislou, tak bude gravitace irelevantni; a odporu vzduchu, ale ten muzu zanedbat). Predmet se dotkne bariery - co se v tom okamziku stane?
Kdyz dam modely, kde jenom nejak magicky pusobi sila (kterou umim spocitat), tak opravdu budu mit drahovy integral sily - bude:
Draha_pusobeni_sily = Tloustka_Bariery + Delka_Predmetu
Zkusim jeste spocitat cas pusobeni (v hodnotach) ...
predmet s hmotnosti M zacina s rychlosti V1 (hybnost M*V1), projde s rychlosti V2 (hybnost M*V2)
mezitim na nej po dobu T pusobi bariera silou F (zmena hybnosti F*T), takze
M(V1-V2)=FT
a za tu dobu uleti vzdalenost
T*(v1+v2)/2 = Delka_predmetu
vyjadrim V2= (2*Delka_predmetu/T)-V1
dosadim
T=(v1-(2*Delka_predmetu/T-V1))M/F
T=2M*(V1-Delka_Predmetu/T)/F
T(V1-Delka_Predmetu/T)=2M/F
T*V1 - Delka_Predmetu=2M/F
T=(Delka_Predmetu + 2M/F)/V1 ' no to jsem moh spocitat z toho, ze M/F je zrychleni, co?
[pokud predmet ma navic vlastni silu, ktera ho pohani, tak se o ni snizi F (porad jsme v hodnotach)]
Takze ted muzi pro zastaveni platit
zmena hybnosti = FT = (F*Delka_Predmetu + 2M)/V1 >= puvodni hybnost predmetu = V1*M
Zajima nas hranicni rychlost, takze vyresime rovnost
F*Delka_Predmetu + 2M = V1*V1*M
V1=sqrt(2 + Delka_Predmetu*F/M) ' plati jen nezaporna vetev
Coz napriklad znamena, ze kazda bariera zastavi vsechno (v libovolnem mnozstvi) co se pohybuje pouze setrvacnosti (nebo jen pod zanedbatelnou hybnou silou) rychlosti mensi nez 1.4 m/s
(jsme v hodnotach, takze Delka_Predmetu*F/M je nezaporne)
Kdyz budu ale barieru vysetrovat tak jak je (mlhave ale prece) popsana v pravidlech (tuhopruzna blana), tak mi do ni predmet v nejakem okamziku narazi ... a prakticky v dalsim okamziku uz budto prosel (bariera zjistila, ze ho nezastavi, takze ho pustila), nebo byl zastaven.
Bariera je totiz myslena jako "nehybna" krome pripadu, kdy neco obteka. A obtekat smi jenom to, co se do ni nevejde + to, co proslo ...
Kdyby se smela hejbat, tak bych to uvazoval jako naraz do tuhe desky, ktera
- na zacatku se relativne nehybe
- v okamziku narazu na ni zacne pusobit sila bariery ve smeru opacnem ke smeru pohybu predmetu
A ted spocitame, o kolik se bariera pohne, nez predmet zastavi: (sila*vzdalenost=hmotnost*rychlost)
Pohne_se_o_vzdalenost = M*V1/F
(nebo v bonusech: M+V1-F)
Ale chybi mi limitni vzdalenost pro prorazeni. |
Registrace nového uživatele 
