A jeste neco, tentokrate jde o konkretni aplikaci formuli...
1) Pouziju modifikator barvy na barieru, musim ale obarvit celou barieru, nebo si mohu vybrat ze napriklad zevnitr bude zbarvena, zvenci nezmenena, tedy spinave pruhledna? Mohla by na to mit vliv jednosmernost?
2) Vyrobim formuli bariery s modifikatorem pohybu. Po seslani urcim smer kolmo vzhuru. A ted otazka: Jakou silu musi mit bariera aby unesla urcitou vahu? Pokud si jeste pohraju s transpozici a seslu barieru kolem nekoho ciziho, nekoho, kdo se bude snazit dupanim a poskakovanim dostat ven, jak mu k jeho hodu na prolomeni pomuze gravitace, respektive jeho vaha? A co kdyz jich tam bude vic, secte se jejich vaha, nebo pusobi na barieru porad kazdy sam?
Tak me napada, na co Velke Mordy a podobne ďahy, hezky si armadu obejmeme do bariery, nechame vystoupat do par set metru a pak se divame, jak to hezky cvachta kdyz po vyprseni doby trvani dopadaji zpatky... dobre, s armadou prehanim, ale v malem meritku by to podle mych propoctu melo byt proveditelne. Snad.
3) Pouzivam step na Velky Mord, rozdelim ho na dva. Mord ma uz implicitne zabudouvanou transpozici s polomerem 20. (Snad aspon tohle zustalo v edici B nezmenene.) Kdyz ho budu sesilat, volim kazdemu stepu epicentrum zvlast? Mate me ta vestavenost transpozice do zakladu. No, pokud ne, tedy epicentrum by bylo jedno pro obe transpozice = na stejnem miste, co se potom k certu stane? Mam vlastne dva mordy na jednom miste v jednu dobu. Sectou se? Jejich sily? Nebo se rekne "dvakrat tolik" a prihodi se +6? Koneckoncu tohle muzu udelat se spoustou rozstepenych formuli, tedy to, ze dva stepy hodim na jedno misto.
Vratme se k problemu s vestavenou transpozici. Epicentrum obou mam nekde pred sebou na jednom miste, ale aspon jednim stepem budu chtit hybnout nekam jinam, to potom udelam jednotlivou transpozici prilepenou na jeden ze stepu, ktera se navaze na vestavenou transpozici. Opravte me, pokud se pletu. |