Ano, to je přesný argument a příklad, souhlasím. A ještě přidám další argumenty.
Pokud si nasosám plný disk filmů zdarma (i kdyby běžně nedostupných), jaká je pravděpodobnost, že si půjdu koupit DVD s nějakým dalším filmem? Malá, protože mám na co koukat. Že si koupím deset DVD? Ještě víc? Pravděpodobnost minimální. Zrovna dnes jsem si kupoval několik DVD za dvacku. Mohl jsem je koupit všechny, za pouhou dvacku. A nebyly to jen srágory s 30% hodnocení. Ale kritériem bylo, zda na ten film jsem ještě ochoten věnovat čas. Protože čas omezuje a nulová cena staženého je příliš velkou konkurencí pro kupování DVD. Takže stahování nemusí nutně finančně poškodit ty, jejichž film jsem si stáhnul (protože bych si ho tak jako tak nekoupil), ale poškodí někoho jiného. Toho, koho bych koupil, kdybych neměl na co koukat zadarmo. Ale i toho staženého to poškodí - sice ne finančně, ale na právech, nabyl jsem jeho duševního vlastnictví neoprávněně. A mohu si přitom být téměř jistý, že by s tím nesouhlasil. Tedy krádež.
Ne, není to totéž, jako když si nahraješ písničku z rádia nebo film z TV. Jednak je mnohem pracnější nahrát (já nahrával písničky po jednotlivých z rádia, několik let, mám skoro komplet Simpsonovy mnou nahrané z TV, takže vím, o čem mluvím). A za druhé se jedná jen o odložené podívání/poslechnutí, které jsem již jednou zaplatil. To u stažených filmů většinou neplatí. Zejména ne tehdy, pokud chce někdo uplatnit zároveň ten argment s nedostupností, nečerstvostí a podobně. |