K tomu FedConu (asi už trochu OT) - já si ho letos, i přes to, že jsou tam hlavně v sobotu tisíce lidí, užila. Jde tam o to si stoupnout do fronty včas, a nestát tam tři hodiny, koukat okolo, a hlavně se ptát a ptát. Ale i s organizací se polepšili, takže focení nebylo až tak neosobní (pořád to bylo "ein, zwei, trei a vypadni", ale žádné skoro násilné odtahování od herce jako třeba v září na Captain´s Table to nebylo) a dost se tam dá využít autogramiády, která je mnohem osobnější. Frakes si s každým povídal (museli jsme na něj jít pro podpis až druhý den, protože i přes dlouhou frontu se tam s kdekým bavil i pět minut), a co se týče toho Avariho a Teryl Rothery (ta je mimochodem naprosto skvělá a utáhla by nějakou one woman show - bohužel ta nutnost českého tlumočení tady tomu trochu ubírá - i když ne nezbytně vždycky - viz třeba Billingsley a Friederiecy), tak jak říkal Vašek - lidi jsou tam víc "vycvičení". Míň se stydí se při autogramiádě zapojit do hovoru, a na Avariho byla minimálně první den solidní fronta, totéž u Teryl. Míň lidí měl třeba Kavan Smith (i přes účast v SGA ho lidi oprávněně berou čistě jako hodně vedlejší postavu trochu a omezuje ho možná taky to, že jezdí naprosto všude :-))), ale i Nicholas Brendon nebo Kai Owen - a to bych řekla hlavně proto, že to jsou herci, kteří nejsou v té populární dvojici z poslední doby (ST a SG, docela se ujala i BSG) a dojdou si k nim pro podpis vyloženě fanoušci (kdežto podpis Frakese, RDA nebo Koeniga by chtěli všichni). Třeba Matthew Bennet byl skvělý, dokonce se při zmínce o Čechách mírně rozzářil, na podpis měl frontu a při panelu plný sál, ale tady by na něj přišlo tak 40 lidí. Myslím, že tam hraje roli i to, že když už člověk tam ty panely stíhá, tak si ty herce "okoukne", protože vstup na všechny diskuze je v ceně vstupenky a pak si ten podpis nebo fotku dokoupí. Tady když ho neznají, tak to neřeší, protože je to nezajímá. Ale potvrzuju, co říká Lyta - JE tam draho (i když například mi za 2,50 Eura dali KAFE, které jsem pila ještě dvě hodiny), hodně stresující (kde co je, v kolik to je), ale když už tam člověk jezdí častěji, tak se rozkouká. Jediný problém tam je, že se tam většinou mluví a píše v němčině a na překlad do AJ se musí ptát. U conu tak velkého rozsahu, který se pyšní velikostí a počet zemí, které tam letos měly zastoupení - byť v počtu třeba i jen pár lidí - se šplhal někde ke třicítce. Pro mě osobně s mou sice omezenou, ale přesto znalostí němčiny, to není až takový problém jako pro lidi, kteří ten jazyk neznají - a třeba pro lidi, co neumí jazyky vůbec, je pozvání herce sem s tlumočením jediný způsob, jak ho vidět. Ale tohle není problém jen německého conu - všechny lokální cony jsou většinou v místním jazyce, akorát prostě to v té Anglii většina z nás nevnímá, protože anglicky mluvíme a na většinu conů jezdíme právě do Anglie :-) Na tohle jsou asi nejlepší menší cony. Tam se stane, že si herec přijde večer sednout na bar, vyfotí se s pár fanoušky, a je tam taková pohoda, než velký con, kde má neustále někoho z organizátorů za zadkem.
|