Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Modrá je dobrá
zelená je lepší

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub GENESIS [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Hudba) moderují Vaklaf, Bubla, PepaNovacek.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46
8.-14.1.2024: Cynic - Ascension Codes - 2021 (Jitka)
15.-21.1.2024: Ota Petřina - Super-robot - 1978 (Pepa)
22.-28.1.2024: Supertramp - Even In The Quietest Moments - 1977 (Ivan)
29.-4.2.2024: Linda Perhacs - Parallelograms - 1970 (Štěpán)
5.2.-11.2.2024: Brother Ape - A Rare Moment Of Insight - 2010 (Miro)
12.2.- 18.2.2024: Jouis - Dojo - 2014 (Honza)
19.2.- 25.2.2024: Kevin Gilbert – The Shaming Of The True - 2000 (Dan
26.2.- 3.3.2024: Sparks – Lil' Beethoven - 2002 (Petr)
4.3.- 10.3.2024: Jakszyk, Fripp and Collins – A Scarcity Of Miracles - 2011 (Jitka)
11.3.- 17.3.2024: Dux – Vladimír Padrůněk In Memoriam - 1986 (Pepa)
18.3.- 24.3.2024: 10cc – The Original Soundtrack - 1975 (Ivan)
25.3.- 31.3.2024: Lucifer's Friend – Banquet - 1974 (Štěpán)
1.4.- 7.4.2024: Persona Grata – Reaching Places High Above - 2013 (Miro)
8.4.- 14.4.2024: Return To Forever – Where Have I Known You Before - 1974 (Honza)
15.4.- 21.4.2024: Mr.Bungle – California - 1999 (Dan)
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 61910 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
stev stev 19.3.2024 03:20  82493
Honza - zajímavý, že sis taky všimnul toho RIO (mne konkrétně přišla na mysl Magma) na první skladbě..

Od Steely Dan mám radši ty písničkovější alba - Can't Buy a Thrill a Countdown to Ecstasy, taky mi připomíná hezké (celkem ještě nedávné) bezstarostné časy, sálá z toho ta romantizovaná Amerika. Aja, i když muzikantsky top, je občas na můj vkus až moc barovej jazzík. Vždycky si vzpomenu jakej ve vokálech měli vliv na mé oblíbené Echolyn.

Ravil - Sylvian má skvělý desky, dal bych si třeba Secrets of the Beehive. Ale to by bylo něco pro Pepu. Jo a z těch písničkářek, hlavně ne Sufjana:).

ravil_saton Ravil Saton Indigo opět žije - 18.11. Chapeau Rouge - www.indigoseries.com 18.3.2024 19:29 - Úvodní stránka (08:27) 82492
Jsem ty Mr. Bungle měl v paměti, ale už mne to taky nějak tak nebere :) Je to určitě famozně zahrané, Patton zpívá super minimálně ve třech polohách, je to prdel, ale substance tomu nějak chybí. Kdybyste se shodli, že to nemá cenu díky tomu recenzovat, nahradím to něčím od Davida Sylviana nebo něčím, co také nemáte rádi, ale já to žeru, hehe. Nějakou písničkářkou ideálně.
bubla Bubla 18.3.2024 19:23  82491
MiroTak si užij koncert!
bubla Bubla 18.3.2024 19:23  82490
IvanJo jo, díky, ještě jsem ty ostatní recenze nečetl.

Pokud jde o Steely Dan, jejich první tři alba jsou taková písničkovější, rockovější, tam se mi ta podobnost asi vybavuje nejvíc. Potom to opravdu začíná být větší jazzrock.
artfan Artfan 18.3.2024 19:10 - Klub GENESIS (08:53) 82489
Steely DanZ diskografie mi říkal něco pouze název alba z roku 1977 Aja, o kterém jsem v dávných dobách slyšel.Tak mi to začalo hrát. A zdá se, že by to mohl být můj šálek. Netušil jsem, že jsou to Američané a hrají jazzrock.
Poslechl jsem si dneska dvakrát Banquet a jednak jsem byl překvapený, že se mi melodie docela vybavovaly a druhak jsem rád vnímal atmosféru mých oblíbených Uriah Heep a zároveň slyšel muziku Lucifer´s Friend.
artfan Artfan 18.3.2024 19:00 - Klub GENESIS (08:53) 82488
HonzaSteely Dan znám jenom podle jména. Zkusím, díky.
Další desky, které mám od 10cc rád a které doporučuji, jsem uvedl v úvodu mého hodnocení.
bubla Bubla 18.3.2024 18:45  82487
10cc - The Original Soundtrack

Další kapela, kterou znám jenom podle jména. Před poslechem tohoto alba jsem od nich slyšel jenom I'm Not In Love, takže jsem byl zvědavý na celou desku. Náladou a přístupem mi to celkem i připomínalo Supertramp, takže jsem si říkal, že tohle zjevně je styl, který má Ivan rád. 10cc mi tedy seděli víc. Je to zajímavý přístup/styl, teprve při detailním poslechu jsem tam odhalil spoustu fakt vymakaných věcí. Je to propracované, hravé, ale přitom takové uměřené, ne oslnivě předvádivé.

Une Nuit a Paris se mi postupně zalíbila. Je queenovská (moc pěkné sbory), trochu zappovská, trochu Canterbury/RIO, trochu mi připomíná i ty Sparks. Přitom je to takový kabaretní hehesong parodující francouzskou výslovnost. To není úplně něco, co bych vyhledával, ale tohle je fakt pěkné. Klavírní motiv na přelomu čtvrté a páté minuty je super, to je asi moje nejoblíbenější místo. Hráli to někdy živě? Moc si to nedovedu představit.

I'm Not In Love je pěkná písnička. Nikdy jsem se do ní nezamiloval, ale musím uznat, že je velmi originální. Elektrické piano jako hlavní nástroj mám rád a ty psychedelické vsuvky v roce 1975 působí nečekaně, odvážně, ale určitě ne archaicky. Zajímalo by mě, co je ten zvuk někde mezi mellotronem (sbor), syntezátorem a vokálními samply - co z těch tří věcí nebo jejich kombinace. Hodně zvláštní je, že I'm Not In Love je vlastně úplně jiná než zbytek desky, skoro jako by na ni nepatřila.

Blackmail je skvělý song, asi můj nejoblíbenější z desky. Ta rytmická změna (poprvé při "But every time she's going down...") a doprovodná "pila" je výborná. S hladkým funky kontrastuje i drásavá slide kytara. Ta mi připomínala Gilmoura ve druhé polovině Shine On.

The Second Sitting for the Last Supper začíná trochu punk/rock'n'rollovým stylem, ale potom se vrátí to, co je pro tuhle kapelu na tomhle albu charakteristické (kromě I'm Not In Love, která je fakt jiná). Před koncem druhé minuty a pak ještě později je zajímavá tišší pasáž s automatickými bicími. Taky dobrá písnička.

Brand New Day je taky taková queenovská, divadelní, zpěv je výborný, aranž taky, ale samotná melodie mě tolik neoslovuje.

Flying Junk je další z mých oblíbených. Ten hlavní motiv je krásný a působivý. Aranž je opět taková nedefinovatelná všehochuť, připomíná mi to docela McCartneyho (Wings) ze stejné doby. A spíš bych si myslel, že se McCartney inspiroval u 10cc než naopak.

Life Is A Minestrone mi hodně připomínala moje oblíbené Steely Dan (Ivane, znáš je, ti by se ti mohli líbit), ale trochu taky sedmdesátkového Lennona. Opět výborný song, krásná netuctová aranž, krásný mix.

The Film Of My Love mi připomínala The Consul At Sunset od Jacka Bruce. Je to podobný šlágr. Pro mě spíš v kategorii hehesongů než něčeho, co bych chtěl poslouchat pět minut.

Poslouchal jsem verzi se dvěma dalšími písničkami, které ale, jak jsem později zjistil, jsou jen bonusy. Channel Swimmer je nádherný mccartneyovský song (jeden moment je jako z And I Love Her). Good News mi připomínala Ameriku, hlavně ta druhá část je prostě magická. Tyhle dvě bych vyměnil za The Film Of My Love a Brand New Day a asi bych dal albu plnou palbu.

I tak je to celkově výborná, pohodová deska a 10cc se stali další kapelou, kterou si chci určitě proposlouchat. Jenom toho času je málo. Máš, Ivane, nějaké tipy, čím pokračovat?

4/5
stev stev 18.3.2024 13:53  82486
10cc - Original SoundtrackSkoro se divím, že jsem o tuto kapelu pořádně nezakopl dřív. Zvlášť, když je tu spousta propojení na známé a oblíbené interprety. Cosi jsem před pár lety od nich zkoušel, ale tehdy to po letmém poslechu zapadlo. Úvodní Une Nuit A Paris mne tu hned udivila svoji komplexností - epická operní fraška, kombinace připomínající Queen té doby – A Night At the Opera (zejm. Rapsodii), akorát teda nevím, kdo opisoval od koho, když to vyšlo ve stejný rok. Každopádně jde o nekonvenční až uchvacující věc, aranžérsky i kompozičně. Jsou tam ale momenty i připomínající věci od Magma, Gentle Giant, a samozřejmě Beatles (pozdní). Skvělý je i mix hudební nálady a textu "humour noir". Album se odvíjí v expresivním duchu dále, i když přímočařeji, ale pořád s překvapujícími zvraty. Ve skladbách je zajímavá nelinearita – různé kontrapunkty - harmonické, melodické i rytmické, ale ve výsledku kompaktní. I am Not in Love je k úvodní skladbě kontrastní svojí (zdánlivou) úsporností. Trochu ve stylu jemnosti I talk to the Wind oproti drsnému 21st Schizoid man od Crimsonů. Krásně zaranžovaná, vokálně silná, éterická věc. Odněkud povědomá, asi i proto že to byl hit, a někde ho hráli.. Úvodní puls elektrického piana vtáhne, věc hypnotizuje až po samé rozplynutí skladby s zvláštně působivým syntetizovaným chórem, který je tu charakteristickým prvkem (na wiki je popsáno jak toho zvuku bylo tehdy dosaženo). Výborná je i delikátní Brand New Day ve stylu zasněných pasáží gentle-giant skladeb Kerryho Minneara - hlas i styl zpěváka zde je mu velmi podobný. Postupně se rozvíjí s vrstvenými vokály podobně působivými, jako to uměli ve své nejlepší formě Queen či T.Rundgren. The Second Sitting for the Last Supper je až drsný heavy rock, s originálními prvky. Life is A Minestrone je rozjuchaný poprock, ale v dobrém smyslu, má též pěkné zapamatovalné sekce se silně harrisonovskou slide kytarou. Ta se tu objevuje výrazně ještě na Blackmail, která hodně připomíná i ELO, či na Flying Junk, která je opět dost nostalgicky pozdně beatlesovská, hodně britská. Trochu mě pocitově míjí poslední věc The Film of My Love, lehce sarkastický soulový šlágr, ideální do groteskní gangsterky. Ale šíře kapely v tomto smyslu je obdivuhodná. Některé skladby tíhnou k popu, avšak i jejich vrstvenost vybízí k dalším poslechům. Nástroje obecně neslouží k exhibici, ale "malování" zvuku a detailů, které během pár poslechů zaryjou do hlavy. Všichni muzikanti jsou multiinstrumentalisti a aktivně se podílejí na skladbách. Působivá sestava. Ti Beatles tam jsou slyšet silně, jak jsem letmo zjistil, jejich členové byli spjati později s McCartneym, Ringem či Alanem Parsonsem (jehož projekty mi tato hudba též připomíná). Hudba mi též trochu připomíná Badfinger (jedni z „nejčistších“ nástupců Beatles), ale pestřejší. Nebo i Barclay James Harvest, ale s energií, bez přespřílišné melancholie. Naopak, 10cc jsou (aspoň zde) spíš pozitivně laděni, díky té ironii. Texty obecně vystihují tu neseriózní až tragikomickou náladu napříč albem. Chce to určitě víc než pár dní na definitvní odsudek. Zatím bych to měl někde na 7-8/10, společně s Jouis (asi i o kousek před) nejzajímavější počin, který jsem dosud neznal.
mayak1 Mayak1 I live in a progg bubble ... 18.3.2024 12:42  82485
PepaA doplň do zoznamu Danuv tip - Mr.Bungle ...
mayak1 Mayak1 I live in a progg bubble ... 18.3.2024 12:20  82484
KoncertSom od včera rána v Kostelci n/L u syna a idem dnes večer do Smíchova (Futurum Music Bar) na koncert nórskych Enslaved. Asi sa tam nestretnem s nikým z Vás. Recenziu mám rozpísanú doma a nahodím ju až v stredu, alebo vo štvrtok, keď sa vrátim domov...
pepanovacek PepaNovacek 18.3.2024 11:38  82483
10cc - The Original Soundtrack – 1975
Une Nuit A Paris
10cc je kapela, kterou takřka neznám. V roce 2020 jsem je díky Honzově zmínce komplet proposlouchal, a vůbec mě neoslovili. Slyšel jsem tedy asi i tohle album, nicméně to beru tak, že až letos, 25. února se konal poslech číslo jedna. A nadšený jsem tedy vůbec nebyl. Nepatrně se to ale zlepšovalo s dalšími poslechy, a i když se upřímně přiznám, že na „seriózní“ a „studijní“ poslech přes sluchátka jsem se už docela těšil, nečekal jsem takové překvapení, jakého se mi dostalo hned u první skladby. A to mě na hudbě strašně baví, a asi nebudu sám. Na úvod je to úplně jasná bomba, nádherná, poměrně dlouhá a členitá věc se spoustou změn, vymazlenými aranžemi, skvělými vokály i instrumentálními výkony. Moc, opravdu moc se mi tahle skladba líbí – studovat informace o albu budu později, ale slyším tady inspiraci v The Beatles, a vzhledem k roku vydání bych si pak skoro s jistototou dovolil tvrdit, že 10cc zase inspirovali Queen.

I'm Not In Love
Ovšem druhá skladba mě moc nebaví, takový bolnosladký cajdák, kde je pěkný ten syntazátor, a v It's because zase slyším The Beatles. Možná, že chlapci nasadili tou první skladbou Vlaďku proklatě vysoko, druhá možnost potom je, že nejsem hoden.

Blackmail
Mhm. Tak s tou Vlaďkou to bude asi pravda. Moje nadšení po první skladbě opadá, až místy ovadá.

The Second Sitting For The Last Supper
Jupíí, čtvrtá skladba je výborná, až skorobomba. Opět Supper vokály. Líbí se mi ty různé změny a předěly, na rozdíl od jednoduchých dvou předešlých písniček, a výborný je taky konec s tím sólujícím pianem.

Brand New Day
Moc pěkná písnička, zase vokály úplně à la Queen, i když to nejspíš opravdu bude obráceně, jsem zvědav, co nakonec najdu o albu za informace. Výborná je ta kytara, jak zvukově (nějaké zkreslení), tak tím, co hraje. Za mě je i tohle skorobomba. Taky jsem si u téhle skladby – podobně jako již u předchozích – říkal, že to má takový nádech rockové opery, některé pasáže připomínají The Who.

Flying Junk
A opět slyším lehce propad, taková obyčejná písnička, ke které nějak nemám co napsat.

Life Is A Minestrone
Po úvodní skladbě druhá největší bomba na desce. Nádherná písnička, krásné melodie, opět slyším inspiraci v The Beatles.

The Film Of My Love
Přiznám se, ža tahle poslední skladba mě fakt až srala, a přiznám se, že už mě nesere, hehe. Není to žádná bomba (pro mi), ale nějak se jakoby na závěr hodí.

Takže co napsat v závěrečném odstavci? Musím poděkovat Ivanovi za výběr, protože ačkoliv to z počátku vůbec nevypadalo s albem dobře, nakonec jsem se proposlouchal k poměrně veliké spokojenosti. Překvapilo mě, že na Wikipedii toho o albu moc napsáno není – a vůbec žádná zmínka o The Beatles nebo Queen, takže jsem se podíval na Progarchives, a tam už ovlivnění Queen (konkrétně k napsání Bohemian Rhapsody) pár lidí zmiňuje. Je to velice příjemná a povedená deska, není tady vyloženě špatná skladba, a úvodní Une Nuit A Paris je bez debat velebomba. Celkově na mě hudba působí velice inteligentně, až ©Miro sofistikovaně, líbí se mi propracované vokály a aranže.

8/10
artfan Artfan 18.3.2024 11:33 - Klub GENESIS (08:53) 82482
10cc – The Original Soundtrack (1975)
10cc jsou další z dávných tipů z burzy elpíček v Praze. Deska The Original Soundtrack bylo naše první setkání s nimi a hned jsme si ji zařadili v našem soukromém hodnocení mezi kapely hrající hudbu s art rockovými prvky a „přijali“ ji. Pravdou je, že jsme měli následně zjistit, že pro další alba už toto moc neplatí, ale to neznamená, že by desky nebyly kvalitní a neměli jsme kapelu dál rádi. Můj zájem o 10cc od přelomu sedmdesátek a osmdesátek byl a je až do současnosti zaměřen pouze na první alba: eponymní jednička - 10cc (1973), Sheet Music (1974), The Original Soundtrack (1975), How Dare You (1976), Deceptive Bends (1977) a Bloody Tourists (1978). Dál jsem jejich tvorbu nesledoval a neznám ji.

Une nuit á Paris je skladba, která si mě hned od začátku získala. Právě formát tříaktové miniopery se nejvíce přibližoval mým „měřítkům“ na artrock. Od počátečních zvuků ulice a zaklení „sacre bleu“ je to jedna velká jízda a paráda. Falzetové vokály spolu s rychle přišlými sbory nás snadno přivedou do středu příběhu a hudby. Ten je jednoduchý a vtipný v popisování jedné noci v Paříži. Tady se to všechno sešlo a do sebe krásně zapadlo - prvotní myšlenka, skládání, text. Skladba v sobě mnoho muziky nemá, je takřka skromně hudebně vybavena, žádné melotrony, ale v tom bych viděl genialitu autorů a interpretů, že účinku bylo dosaženo vrchovatě. Díky těmto atributům skladba působí velice svěže a na posluchače působí mile až roztomile. A to klidně může být příznivcem tvrdých kytarových rifů. Je to nádherná skladba promyšlená hudebně i textově. V tom je její síla. Proto má své místo na piedestalu a řadí se k největším zářezům v artrockové historie.

Druhá skladba na elpí I´m not in love se stala megahitem skupiny a to naprosto oprávněně. Po poslechu pouze této skladby s nimi nahrávací společnost podepsala smlouvu na pět alb. I když se svou formou jedná o sladkobolný ploužák napsaný a zahraný pro všechny, kteří to tak cítili, kteří „nebyli zamilovaní“. 10cc udrželi skladbu i text na uzdě před sklouznutím do bezbřehé banality a vyprodukovali silnou věc. Éterické šeptání „big boys don´t cry“ je geniální.

Blackmail má nevšední zvuk sóla na kytaru, super je to tutdut tudut na kytaru nebo klávesy, závěr skladby je solidní nářez ve stylu 10cc.

The second sitting for the last supper – kytara a klavír dominují této rychlé jízdě, spolu s neodmyslitelnými a charakteristickými vokály. Další bigbít od podlahy a opět skvělý.

V Brand new day přichází změna a vládu přebírá klavír spolu s obvyklý exaltovaným zpěvem. Tady někde uprostřed skladby slyšíme kytaru hranou přes archaické kvákadlo tedy další z mnoha maličkostí přispívající k dokonalosti celku. Jsou to jednotlivosti, které dělají hudbu 10cc zajímavou, přitažlivou a tím i odlišnou od tvorby dalších kapel. No a vokály a vícehlasy ve stylu Queenovské Bohemian Rhapsody (která mimochodem vznikla prakticky ve stejné době) jsou třešničkou tady i v ostatních skladbách alba.

Flyink junk má pod praporem pestrosti zase jiný styl, je to jakýsi country rock nebo co, ale je to jedno. Skladba má zajímavý valivý sound v mezihrách, je jiná a opět skvělá.

Life is a minestrone se může v kontextu alba zdát méně výrazná, ale je to typická píseň pro styl skupiny, je stejně hudebně bohatá jako její sestřičky.

The film of my love je krásným závěrem elpí ve stylu hollywoodských filmových černobílých klasik. Styl je zase jiný, jazzový, nevím, ale hodí se náramně a baví mě. Hlas Grahama Gouldmana hladí uši a závěrečné sborové finále s mandolínou a ca ca ca na konci jen završí dobré dílo.

The Original Soundtrack je vynikající deska kapely, kde naplno rozvinuli svůj originální styl plný hlasů a pestré hudby. Dle mého názoru v dalších albech, které jsem jmenoval, této úrovně úplně nedosáhli, ale i tato alba jsou výborná, jsou jiná, přesto nesoucí jasnou pečeť tvorby kapely. Jsem rád, že jsem znovu a pozorně poslouchal The Original Soundtrack, který mi přinesl další i nové chvíle radosti a pochopení, což mě jen utvrdilo v přesvědčení, že se jedná o špičkové hudební dílo.

10/10
bubla Bubla 18.3.2024 11:24  82481
Pepo, vecer nahodim
bubla Bubla 18.3.2024 11:24  82480
Ted sedim na obede a hraje tu Supertamp Give a little bit of your love, hehe
pepanovacek PepaNovacek 18.3.2024 10:22  82479
Poslouchám podruhé Mr.Bungle – California, a vůbec nic to se mnou nedělá, zatím, řekl bych, nejslabší ze všech dosavadních alb, resp. nicneříkajících. Jako mi, hehe. A taky čekám na Ivana, abych mohl vložit svoje bláboly o 10cc, než půjdu do rachoty.

[ 61910 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt