Nektar Taky jedna z mých oblíbených "obskurních" kapel. Mezi nej mám Remember the Future, přesně ta snová atmosféra tvořena retro nástroji a zároveň lehce neotesaná, hodně živá, emotivní. Nejsou tam už moc hluché momenty jako na předešlé tvorbě. Pak Down to Earth, ta je přímočařejší, kratší enormně úderné věci - asi celkově nejlepší, nejkonzistentnější, jedna bomba vedle druhé. Recycled je náročné, uřvané, ale má svůj půvab taky. A ještě je podle mě výborné i Magic is a Child, byť bez typické kytary/zpěvu Roye Albrightona, ale s pěknými melodiemi, vokálními harmoniemi, nostalgické. Novější tvorbu jsem taky zkoušel, nebylo to špatné, ale už mne tak nepřitáhla, plánuju ale mrknout na ta poslední alba, neznám. |