10cc - The Original Soundtrack – 1975
Une Nuit A Paris
10cc je kapela, kterou takřka neznám. V roce 2020 jsem je díky Honzově zmínce komplet proposlouchal, a vůbec mě neoslovili. Slyšel jsem tedy asi i tohle album, nicméně to beru tak, že až letos, 25. února se konal poslech číslo jedna. A nadšený jsem tedy vůbec nebyl. Nepatrně se to ale zlepšovalo s dalšími poslechy, a i když se upřímně přiznám, že na „seriózní“ a „studijní“ poslech přes sluchátka jsem se už docela těšil, nečekal jsem takové překvapení, jakého se mi dostalo hned u první skladby. A to mě na hudbě strašně baví, a asi nebudu sám. Na úvod je to úplně jasná bomba, nádherná, poměrně dlouhá a členitá věc se spoustou změn, vymazlenými aranžemi, skvělými vokály i instrumentálními výkony. Moc, opravdu moc se mi tahle skladba líbí – studovat informace o albu budu později, ale slyším tady inspiraci v The Beatles, a vzhledem k roku vydání bych si pak skoro s jistototou dovolil tvrdit, že 10cc zase inspirovali Queen.
I'm Not In Love
Ovšem druhá skladba mě moc nebaví, takový bolnosladký cajdák, kde je pěkný ten syntazátor, a v It's because zase slyším The Beatles. Možná, že chlapci nasadili tou první skladbou Vlaďku proklatě vysoko, druhá možnost potom je, že nejsem hoden.
Blackmail
Mhm. Tak s tou Vlaďkou to bude asi pravda. Moje nadšení po první skladbě opadá, až místy ovadá.
The Second Sitting For The Last Supper
Jupíí, čtvrtá skladba je výborná, až skorobomba. Opět Supper vokály. Líbí se mi ty různé změny a předěly, na rozdíl od jednoduchých dvou předešlých písniček, a výborný je taky konec s tím sólujícím pianem.
Brand New Day
Moc pěkná písnička, zase vokály úplně à la Queen, i když to nejspíš opravdu bude obráceně, jsem zvědav, co nakonec najdu o albu za informace. Výborná je ta kytara, jak zvukově (nějaké zkreslení), tak tím, co hraje. Za mě je i tohle skorobomba. Taky jsem si u téhle skladby – podobně jako již u předchozích – říkal, že to má takový nádech rockové opery, některé pasáže připomínají The Who.
Flying Junk
A opět slyším lehce propad, taková obyčejná písnička, ke které nějak nemám co napsat.
Life Is A Minestrone
Po úvodní skladbě druhá největší bomba na desce. Nádherná písnička, krásné melodie, opět slyším inspiraci v The Beatles.
The Film Of My Love
Přiznám se, ža tahle poslední skladba mě fakt až srala, a přiznám se, že už mě nesere, hehe. Není to žádná bomba (pro mi), ale nějak se jakoby na závěr hodí.
Takže co napsat v závěrečném odstavci? Musím poděkovat Ivanovi za výběr, protože ačkoliv to z počátku vůbec nevypadalo s albem dobře, nakonec jsem se proposlouchal k poměrně veliké spokojenosti. Překvapilo mě, že na Wikipedii toho o albu moc napsáno není – a vůbec žádná zmínka o The Beatles nebo Queen, takže jsem se podíval na Progarchives, a tam už ovlivnění Queen (konkrétně k napsání Bohemian Rhapsody) pár lidí zmiňuje. Je to velice příjemná a povedená deska, není tady vyloženě špatná skladba, a úvodní Une Nuit A Paris je bez debat velebomba. Celkově na mě hudba působí velice inteligentně, až ©Miro sofistikovaně, líbí se mi propracované vokály a aranže.
8/10 |