Motorpsycho - Child Of The Future – 2008
Ale jako jo, já mám Motorpsycho fakt rád, a tohle album je povedený, má jen čtyřicet minut, je takový drsný, trochu Zeppelínovský (hlavně ty bubny), zní tak, jakoby ho nahrávali naživo (což tedy nevím) a třeba Whole Lotta Diana je opravdu výborná skladba, úplně jak z koncertního alba The Song Remains The Same.
Ovšem to bych předtím nesměl několikrát poslouchat In A Glass House, že jo. Tam je všechno, ale opravdu úplně všechno jakoby z nějaké naprosto jiné galaxie, někde v nekonečnu … a já si vzpomněl na to, co psal Honza o hudbě sedmdesátých let a s čím nemohu, než souhlasit, protože to je prostě pravda. Hehe.
3,5/5 |
Registrace nového uživatele 
