Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Modrá je dobrá
zelená je lepší

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub GENESIS [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Hudba) moderují Vaklaf, Bubla, PepaNovacek.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46
8.-14.1.2024: Cynic - Ascension Codes - 2021 (Jitka)
15.-21.1.2024: Ota Petřina - Super-robot - 1978 (Pepa)
22.-28.1.2024: Supertramp - Even In The Quietest Moments - 1977 (Ivan)
29.-4.2.2024: Linda Perhacs - Parallelograms - 1970 (Štěpán)
5.2.-11.2.2024: Brother Ape - A Rare Moment Of Insight - 2010 (Miro)
12.2.- 18.2.2024: Jouis - Dojo - 2014 (Honza)
19.2.- 25.2.2024: Kevin Gilbert – The Shaming Of The True - 2000 (Dan
26.2.- 3.3.2024: Sparks – Lil' Beethoven - 2002 (Petr)
4.3.- 10.3.2024: Jakszyk, Fripp and Collins – A Scarcity Of Miracles - 2011 (Jitka)
11.3.- 17.3.2024: Dux – Vladimír Padrůněk In Memoriam - 1986 (Pepa)
18.3.- 24.3.2024: 10cc – The Original Soundtrack - 1975 (Ivan)
25.3.- 31.3.2024: Lucifer's Friend – Banquet - 1974 (Štěpán)
1.4.- 7.4.2024: Persona Grata – Reaching Places High Above - 2013 (Miro)
8.4.- 14.4.2024: Return To Forever – Where Have I Known You Before - 1974 (Honza)
15.4.- 21.4.2024: Mr.Bungle – California - 1999 (Dan)
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 62000 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
bubla Bubla 4.5.2021 19:20  64657
RavilProto jsem taky psal, že "by se dali označit za hard rock". Podle mě vyloženě hard-rockové věci mají, ale není to ani zdaleka těžiště jejich repertoáru.
ravil_saton Ravil Saton Indigo opět žije - 18.11. Chapeau Rouge - www.indigoseries.com 4.5.2021 19:14  64656
LZ1Já dávám LZ1 4/5. Je to krásné album, vynikající výkony, ale přeci velká část těch skladeb jsou dobře zahrané předělělávky.

Zastavím se u Black mountain side. Tuhle skladbu Page převzal prakticky notu od noty of Berta Jansche. On je to tradicional, ale když si poslechnete starší verze, tak ty jsou většinou a capella a tu kytarovou aranží udělal právě Jansch. On ji hrál v letech 1965 až 1966 v klubech a pak vydal na Jack Orion. Page ji údajně zná od Al Stewarta, který ji asi slyšel právě od Jansche. Ale pravda je taková, že Page byl Janschův velky fanda. Psaly se roky zrhruba 1963-1966 a v Anglii probíha folkový revival. Vlastně paralelně s rozvojem bigbeatu vzniká scéna, která těží z irského folku, blues, arabské muziky a dalších zdrojů. Davey Graham, Ann Briggs, Bert Jansch, John Ronbourn a další.

V knížce Dazzeling Stranger je krásně popsané prolnutí této scény s rockovou. Hlavně Page, Townshend a Beck na tyhle kytaristy ve svých začátcích hrozně chodili a čerpali z nich.

Tím se dostávám k LZ. Page si vzal Black Mountain Side od Jansche z Blackwaterside takřka notu od noty. Do Jansche to byla hlavně a capella písnička, on udělal tu instrumentaci a bohužel si ji nepatentoval a Page mu to ukradl. Ta vykradenost je jasná:

https://www.youtube.com/watch?v=f5Gcu0Sv6lk

Page taky údajeně trochu ukradl White Summer od Davey Grahama, ale tam to cítím tak volněji: https://www.youtube.com/results?search_query=davey+graham+she+moved+through+the+fair

Každopádně mne osobně je líto, že to Page nikdy nepřiznal. Ale je pravda, že on tou scénou taky žil a vytažil ji na LZ3-5 zejména a stala se základem toho, co mám na LZ rád. Podle mne nejsou hardrockovou kapelou. Ale folkovou a bluesovou kapelou hrající hardrock a to byla vždy jejich duše, kterou Page načerpal v těch pajzlech anglického folkového revivalu.
puschpull puschpull být nad věcí, pohoda a klid ... - AV-Com (Homepage) 4.5.2021 18:15 - Oblíbené kluby (10:44) 64655
PepaNovacek [64651]: závidím!
:)
puschpull puschpull být nad věcí, pohoda a klid ... - AV-Com (Homepage) 4.5.2021 18:14 - Oblíbené kluby (10:44) 64654
ty vado!Percy_ [64643]:
smekám!
:-)
Nádherné čtení
percy_ Percy_ 4.5.2021 15:41  64653
PepaDíky, uvidím, jak to půjde, hehe...
pepanovacek PepaNovacek 4.5.2021 15:26 - Oblíbené kluby (10:39) 64652
PercyJirko, super, paráda, skvělý čtení, já věděl, že nezklameš a převezmeš roli, kterou měl Honza při Pink Floyd. A za mě tedy může těch informací být klidně i mnohem víc, a neřeš, jestli nějakou (třeba o té české kytaře) každý ví. Tuhle já třeba věděl taky, ale spoustu jsem netušil, takže to do nás klidně ser ve velkém, nakonec kdo nechce, číst to nemusí.

A to vyznání v úvodu je krásné, dojemné a já mu rozumím, stejně jako asi všichni ostatní, myslím tu věta o tom, jak Tě muzika Led Zeppelin provází celý život způsobem, jakým se to žádné jiné kapele nepovedlo.

Díky moc.
pepanovacek PepaNovacek 4.5.2021 15:16 - Oblíbené kluby (10:39) 64651
Dneska jsem měl v plánu jet naposledy na běžky, do Krkonoš, potřeboval jsem dát 28 kilometrů, abych měl tenhle rok rovných 600, hehe. Věděl jsem, že má být docela kosa, ale hlavně vítr, jenže jsem nedbal, a vyrazil.

Z Harrachova, nadmořské výšky cca 800 metrů jsem vyšel s běžkami v ruce, poměrně nalehko – jen triko + lehkou bundu - došel na rozcestí Ručičky, a pak po celkem pěti kilometrech na Dvoračky, ve výšce 1.200 metrů. Od Dvoraček je pak prudké stoupání dva kilometry na Růženčinu zahrádku, a já si říkal, jací jsou ti meteorologové Mimoňové, že není ani mráz a vůbec nefouká, a že samozřejmě nemůže přijít nějaká velká změna, nějaký silný vítr během dvou, tří hodin, co budu na túře. Může, hehe. A během pár minut. Začalo strašně foukat, a já ty dva kilometry šel skoro hodinu. Po sedmi a půl kilometrech jsem si tedy nasadil lyže a jel směrem k prameni Labe - rozdíl v nadmořské výšce 200 metrů byl neuvěřitelný – prostě zima se vším všudy. Na fotkách to vypadá nádherně, metr sněhu, místy sluníčko, ale co vidět není, je ta vichřice, která se mnou místy cloumala tak, že jsem se bál, abych neupadl, fakt jsem nikdy tak silný vítr nezažil. Ještě, že tam jsou ty tyče, zabloudit je velice snadné. A tím větrem byla pocitově strašná kosa, myslel jsem, že mi umrznou prsty na rukou, hehe. Navíc tam byl zákaz vstupu na jednu cestu, kterou znám, taky jsem to musel objet přes Polsko, a pak přes Svinské kameny a Voseckou Boudu zpátky do Harrachova - kolem Mumlavských vodopádů. Byl to fakt mazec nahoře, ani nemůžu věřit tomu obrovskému rozdílu, chvílema jsem uvažoval, že to tam někde zalomím v závěji a přivolám si horskou službu, hehe.

Takže pěkné zakončení letošní nádherné zimní sezóny pětihodinovou pohodovou vycházkou.



stev stev 4.5.2021 14:51  64650
Honza: Jansch mi zní dost archaicky, ale má něco do sebe. Nejradši mám jeho alba s Johnem Renbournem (Bert and John z 1965 a Jack Orion, kde jsou ty věci, z nichž těžil Page..), kontemplativní hudba do pouště. Ale taky nejsem nějaký znalec. Třeba jeho kapela Pentangle (taky s Renbournem, jež měla být více do rock/prog/jazzu) mě nevzala, nezkoumal jsem blíže..

Mimochodem dnes jsem se dozvěděl o existenci loňského EP jedné z téměř zapomenutých švédských kapel, Ritual, kteří nic nevydali již 13 let. Jejich zpěvák je i v té nové inkarnaci Kaipa. Úchvatný a osobitý mix melodičnosti Yes, občasné vokální akrobacie sahající k raným Queen, komplexnosti (i jisté 'infantilnosti') Gentle Giant a právě těch folkových elementů Led Zeppelin. Alba Ritual (1995), Think Like a Mountain (2003) a The Hemulic Voluntary Band (2007) jsou excelentní. Jo a nové EP se jmenuje "Glimpses from the story of Mr. Bogd". Na první poslech bomba, doporučuju. Je на рутрекеру ve flacu.
percy_ Percy_ 4.5.2021 13:01  64649
AntonyDíky, snad to bude alespoň trochu zajímavé čtení, hehe.
percy_ Percy_ 4.5.2021 12:58  64648
BublaOno toho bylo ještě mnohem víc, ale nechtěl jsem ho přechválit, hehe.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 4.5.2021 12:47  64647
Percy_Víc takových hor! Tady jsou samí horolezci... :)
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 4.5.2021 12:47  64646
No to je úplná paráda! Bublovo i Percyho psaní si schovávám na přečtení až po své recenzi, ale jen vidím ten rozsah, nemůžu se dočkat.
bubla Bubla 4.5.2021 12:39  64645
PercyBomba!!! Díky. To jsem fakt nevěděl, na čem všem ten Page hrál. Je to takovej britskej Allman.
percy_ Percy_ 4.5.2021 12:23  64644
Omlouvám se za tu horu textu. Nemusíte to číst, recenze bude až později, hehe.
percy_ Percy_ 4.5.2021 12:22  64643
Led Zeppelin - jak se to všecko semleloNež přistoupím k samotné recenzi, budu pár vět věnovat historii předcházející založení kapely a také mému vlastnímu vztahu k Led Zeppelin. Jako většinu hudby, která mě po léta provázela až do dnešního dne ani Led Zeppelin jsem neobjevil náhodou, jedná se totiž o takové rodinné dědictví z tátovy strany, za což jsem nekonečně vděčný, nemusel jsem si tedy prosekávat cestu skrze různé dobové hrůzy a mohl čerpat rovnou od zdroje. Dětství jsem prožil téměř výhradně s Beatles a k Led Zeppelin jsem naplno došel až s začínající pubertou, což dává smysl, jelikož jejich hudba je, zejména ve svých počátcích, prosycena sexuální energií, hehe. Jejich debut toto tvrzení na sto dvacet procent potvrzuje, ale o tom až později, hehe. Své krátké osobní povídání uzavřu tím, že tato kapela (a též později tvorba jejích členů po rozpadu, zejména Roberta) mě provází v podstatě celý život způsobem, jakým se to žádné jiné nepovedlo. Jakkoliv blízko je těch několik málo dalších.

Na počátku stál jediný muž – kytarista Jimmy Page – který se na nedlouhý, o to však intenzivnější, let vzducholodi připravoval v podstatě již někdy od konce 50. let a jako mladičký člen skifflového uskupení se dokonce objevil v televizi, hehe. Tehdy ještě nic netušíc prohlásil, že se chce v budoucnu věnovat biologickému výzkumu. Což se mu částečně vlastně vyplnilo, hehe. Když nad tím tak přemýšlím, je s podivem, že se mu a jemu podobným (nejen spoluhráčům z Led Zepp, hehe) dosud vyhnul společenský lynč okolo MeeToo a podobných iniciativ. Ale zpět k muzice. Říká se, že Jimmy byl čistý samouk, nicméně ač je to z velké části pravda, prvních pár akordů mu ještě ve škole ukázal starší kamarád. Dál se prý učil z poslechu desek. Nicméně málokdo ví, že mu v jeho začátcích pár lekcí dal i John McLaughlin. Další zajímavostí, o které ale určitě každý ví, je, že jeho první elektrickou kytarou byla Futurama Grazioso (Jolana) české výroby. Stejný model používal i George Harrison. Jimmy hře na kytaru absolutně propadl a bral ji tehdy všude. Učitelům s ním nakonec došla trpělivost a začali mu ji zamykat a vracet vždy až po vyučování. Někdy na počátku 60. let byl díky svému rostoucímu věhlasu rekrutován do své první známější kapely – Neil Christian and the Crusaders a začal s nimi intenzivně vystupovat. Tempo a podmínky byly ale natolik zničující, že mladý Page, ač ve škole přeborník v překážkovém běhu, nakonec skončil s velmi vážnou mononukleózou a profesionálnímu hraní se na čas vzdal. Měl totiž ještě jednu vášeň a to bylo malování. Zapsal se na uměleckou školu a chvíli to vypadalo, že je s muzikou amen. I přesto občas někde vystupoval. A tak se jednoho dne stalo, že si ho na pódiu všiml člen kapely, která ho následně požádala o pomoc při nahrávání studiového alba. Jednorázová spolupráce nakonec vyústila v stálý job a Jimmy se během 60. let postupně stal v Británii studiovým esem. Má na svém kontě nespočet sessionů a za ty nejznámější zmíním např. Cockerovu verzi skladby With a Little Help From My Friends, I Can’t Explain od The Who, bondovskou titulní píseň Goldfinger, Donovanův Sunshine Superman, Downtown Petuly Clark a tak všelijak podobně. Nějaká výpomoc proběhla i pro The Kinks (původně se tradovalo, že Jimmy hrál i na veleznámé You Really Got Me, nakonec se ale zdá, že to není pravda) či Rolling Stones. Těch sessionů bylo prý tolik, že si to sám Page všechno ani nepamatuje. Nicméně právě toto období bylo velice zásadní pro celé působení v Led Zeppelin. Během let ve studiu si Jimmy osvojil všechny možné nahrávací triky, díky nimž poté dokázal způsobit revoluci a posunout na konci 60. let hranice možného právě první deskou Led Zeppelin. Byl to právě Jimmy, který zvuk 60. let dokázal přetransformovat a ohlásit tak nástup nové dekády. Určitá plochost, břinkavost a křehkost zvuku 60. let byla nenávratně pryč. Ještě nikdy žádná kapela nezněla tak dynamicky, tvrdě a mohutně, jako právě na Led Zeppelin I. a později. K tomu se ale ještě vrátím. K vysvětlení, kde se vlastně vzali Led Zeppelin, je nutno zmínit ještě jednu kapelu a tou jsou Yardbirds. Což je možná nejzvláštnější kapela všech dob, hehe. Vystřídali se v ní totiž tři ultimátní kytarové legendy – Eric Clapton, Jeff Beck a Jimmy Page. Opravte mě, pokud se mýlím, ale žádná druhá taková kapela neexistuje, hehe. Když byl v roce 1965 Clapton takovým úsměvným způsobem odejit (dlouho se říkalo, že odešel sám, protože nesouhlasil s popovým směřováním původně bluesové kapely, nicméně celé je to trochu jinak – on totiž nebyl tak úplně oblíben a svůj odchod navrhl trochu nevážně, aby si vytvořil lepší vyjednávací pozici, nicméně pak byl velice překvapen, že mu to jaksi nikdo nerozmlouval, hehe) z Yardbirds, byl za něj osloven Jimmy Page, který se však v té době ještě nechtěl vrátit k vyčerpávajícímu životu kapely a doporučil za sebe svého kamaráda Jeffa Becka. Nedávno dokonce vyplavalo, že Page byl osloven jako možná náhrada za Claptona ještě dříve, jelikož se zvažovalo, že bude z Yardbirds vyhozen. Jimmy však i tehdy odmítl. Beck se mu později odvděčil darováním své kytary Fender Telecaster, kterou si Page později psychedelicky přemaloval, shodou okolností na ni zároveň nahrál celou Led Zeppelin I. a v samotných začátcích obrážení štací to byla i jeho kytara číslo 1. Třetí nabídka přišla v roce 1966, když baskytarista Paul Samwell-Smith ohlásil okamžitý konec a Jimmy byl osloven jako dočasná náhrada. Už týden poté však Beck s Pagem kuli plány, že se podělí o pozici lead kytaristy a tehdejší rythm kytarista Yardbirds Chris Dreja přesedlal nakonec na basu. Toto složení však nemělo dlouhého trvání. Během amerického turné toho roku se Beck psychicky složil a kapelu opustil. Navzdory Jimmyho nadšení však kapela už jen chřadla, až se s konečnou platností odchodem zpěváka Keith Relfa a bubeníka Jima McCartyho víceméně rozpadla. Jimmy však rozhodně končit nehodlal. Tehdy měl až neuvěřitelné štěstí na všech frontách. S novou vizí se dal do hledání nových spoluhráčů. Nejprve potřeboval zaplnit post zpěváka a hlavou mu vířilo hned několik jmen. Z výběru bylo jasné, jakou představu o novém zpěvákovi Jimmy měl. Jako prvního oslovil famózního Steva Marriotta ze Small Faces, jehož tehdejším manažerem byl však nechvalně proslulý Don Arden (mimo jiné otec jisté Sharon Osbourne), který Jimmymu zanechal krátký vzkaz, který zněl „Jak by se ti hrálo se zlámanými prsty?“. Z vyjednávání tedy jaksi sešlo, hehe. Osloven byl dále např. Steve Winwood z Traffic, který měl však v té době jiné závazky. No a zlom přišel až se jménem Terryho „Superlungs“ Reida, který by možná zájem měl, nicméně zrovna ho tehdy čekalo turné s Rolling Stones a měl snad i nějaké komplikované smluvní závazky jinde, což bohužel znemožňovalo jakoukoliv spolupráci. Ten však za sebe doporučil jistého neznámého ani ne dvacetiletého zpěváka z Birminghamu jménem Robert Plant. Dodnes si Reid vyčítá, že to tenkrát nevzal, protože jak víme, jeho kariéra nijak zvlášť úspěšná nebyla, ač to byl neskutečný talent s dechberoucím hlasem. Aretha Franklin kdysi s jistou nadsázkou po návštěvě Velké Británie prohlásila, že se tam neděje nic zajímavého kromě Terryho Reida, hehe. Terry však řekl Jimmymu, že se určitě musí podívat na „toho kluka, kterej vypadá jako řeckej bůh“, hehe. Dokonce snad zmínil i Bonhama, jelikož se s oběma potkal v dobách kdy spolu hráli v kapele Band of Joy. To jsem zjistil relativně nedávno. Vždycky jsem si myslel, že Bonhama přivedl do kapely až následný Plantův návrh. Nejspíš proběhlo obojí. Když se tedy Page zajel spolu s manažerem Peterem Grantem podívat na Robertovo vystoupení s podivnou kapelou s názvem Hobbstweedle, byl šokován tím, co s hlasem Plant dokáže. Nedokázal pochopit, že se Plant ještě nedokázal proslavit a bál se, že to bude nějaký asociál, se kterým nikdo nevydrží. Nakonec však prohodili pár slov a Robert byl pozván k němu domů do Londýna, aby si vyzkoušeli, jestli jim to půjde dohromady. Po cestě dostal Robert facku od jakési postarší paní, která na něj zároveň křikla, aby se ostříhal, hehe. Pověrčivý Plant to vzal jako špatné znamení. Kromě toho, že o sobě zjistili, že jsou oba blázni do blues, si vyzkoušeli Jimmym přepracovaný tradicionál, který proslavila Joan Baez, Babe I’m Gonna Leave You. O hledání nových členů do kapely se dozvěděl i jistý John Paul Jones, který stejně jako Jimmy působil jako studiový muzikant, znali se tedy z dřívějška. Dokonce si oba zahráli v roce 1966 ve skladbě Beck's Bolero. Sessionu se účastnil ještě Nicky Hopkins a Keith Moon. Nevím, jak vy, ale já tenhle vál považuju za jednu z největších pecek 60. let, hehe. Dokonce tehdy uvažovali, že spolu založí kapelu, na což samozřejmě nakonec nedošlo. Každopádně, Jonesy prý Jimmymu sám zavolal, zeptal se, jak se má a nakonec jen tak mezi řečí prohlásil, že kdyby náhodou sháněl basáka, že by to vzal, hehe. Nakonec bylo potřeba přesvědčit Bonhama, se kterým to bylo těžký. Když si ho Page jel poslechnout, rozhodl se, že ho prostě musí mít, že neexistuje jiná alternativa. Bonham však tehdy chytnul stálou práci u Tima Rose a rozhodně se mu nechtělo opouštět jistý a na tu dobu pro něj slušný výdělek. Navíc mu jeho manželka Pat zakázala mít s Plantem cokoliv společnýho, protože to nikdy k ničemu nevedlo, hehe. Prý ho bombardovali telegramama a pravidelně mu volali do jeho oblíbený hospody a snažili se ho přemluvit. Když se nakonec všichni sešli, aby si vyzkoušeli, jak jim to bude znít, prý to byl magický moment. Začali peckou od Yardbirds s názvem Train Kept A-Rollin’, kterou pak v začátcích hráli často i naživo. Bonham se tak nakonec rozhodl, že hudba budoucích Led Zeppelin ho prostě baví víc, než Time Rose. Vzpomněl jsem si na historku, kterou vyprávěl Plant v jednom rozhovoru. Bonzo prý v 60. letech vystřídal množství kapel. Nikde ale dlouho nevydržel a jeho oblíbený způsob, jak kapelu opustit, bylo prohlášení, že si musí odnést bicí na vyčištění. Pak už o něm samozřejmě nikdo nic nevěděl, hehe. Robert i Bonzo byli však v rodící se kapele považováni za úplné nováčky z vidlákova. Jak ale před pár lety prohlásil Page, rozdíly se velice rychle s přibývajícími zkušenostmi setřely. O tom ale zase někdy příště.

[ 62000 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt