Motorpsycho - Black Hole/Blank Canvas – 2006
Další skvělé album téhle kapely, čtvrté v řadě, po čtyřleté odmlce, která byla, jak jsem se dočetl, způsobena i odchodem bubeníka, takže tohle dvojalbum natočili v podstatě jen zbylí dva muzikanti, Hans Magnus Ryan a Bent Sæther, kteří nahráli i bicí – a kdybych to nevěděl, ani bych nepostřehl, že jsou nějak horší.
Výborná je hned úvodní No Evil, s pěknými kytarovými riffy, hoši opět přitvrdili, a opět to trochu připomíná Led Zeppelin. Druhá skladba, In Our Tree, patří k nejlepším na celém dvojalbu, další, Coalmine Pony, zní zase jako Jimi Hendrix. Kill Devil Hills mě moc nebaví, je taková monotónní, avšak monotónnost v následující Critical Mass je výborná, skladba parádně graduje. A že je album zase hodně pestré, si uvědomuju při skladbě The 29th Bulletin, takové pomalé baladě s naléhavým zpěvem, tohle je fakt krásná písnička. Pak tu ještě máme Devil Dog, která mě baví tak napůl, a Triggerman, která je, jak jsem si všiml až teď při třetím poslechu, na pět dob, a tím končí první CD.
Druhé CD začíná skvělou skladbou Hyena, pokračuje ne moc zajímavou Sancho Says a třetí, výbornou Sail On, takovou údernou vypalovačkou s pěknými vokály. V podobném duchu je i The Ace, trochu mi zase připomíná The Cure. L.T.E.C. (Déjà-Vulture Blues) je znovu taková monotónní, a You Lose zní trochu jako U2, a je tam výborný ten fígl na konci. No, a máme tady nejdelší, a taky zároveň nejlepší a nejkrásnější písničku z celého alba, Before The Flood, která mi hodně připomíná atmosférou Led Zeppelin z dob jejich nejlepšího alba, což je, jak všichni víme, Physical Graffiti, nejvíc skladbu Ten Years Gone. Tohle je opravdu nádherná skladba s vynikajícím kytarovým sólem. Fakt bomba. Slabší je Fury On Earth, a hodně dobrá pak závěrečná With Trixeene Through The Mirror, I Dream With Open Eyes.
Takže po skoro hodině a půl hledím na svou první větu, kterou jsem napsal, a přemýšlím, hehe. Je to tady tak malinko jako na houpačce, výborné skladby se střídají se slabšími, a po třetím poslechu to zase vnímám trochu jinak. Ale trvám na tom, že je to čtvrté výborné album v řadě, jen tentokrát nedám plnou palbu, protože na mě nezapůsobilo tak silně jako It's a Love Cult a Phanerothyme, dokonce možná ani jako Let Them Eat Cake.
4/5 |
Registrace nového uživatele 
