nápovědaByly to trojúhelníkové rány stejného tvaru jako díry v čerstvém sněhu, které zanechávají hroty lyžařských hůlek. Aniž by je musel měřit, ..... hned věděl, že ty rány mají tu správnou velikost. Chvíli stál jako přikovaný, když přišel Doug s řeznickou pilkou.
"Číms udělal ty otvory?"
"Aldenovým bodcem na prasata." Doug se na něj usmál. "Řeknu ti něco srandovního. Když sem tady poprvní zabíjel, prosil jsem Aldena, aby mi ňákej udělal. Vždycky jsem ho prosil a on mně vždycky slíbil, že jo. Říkal, že píchat prasata je lepší než jim podřezávat krky. Že on měl svůj bodec, ale že se mu ztratil. Ale nikdy mi žádnej neudělal. Když jsme bourali jeho srub, byl tam. Našli jsme ho zaklíněnej mezi stropním nosníkem a deskama stropu. Jistě si ho tam položil, když opravoval strop, potom na něj zapomněl a položil na něj desku. Ani sem ho nemusel brousit."
Za okamžik ho měl ..... v ruce. Byl to ten nástroj, který popletl Barneyho McGowana, když se mu ho pokoušel popsat v patologické laboratoři cincinnatské nemocnice, vycházeje jen z tvaru ........ zranění. Nástroj byl dlouhý asi osmnáct palců. Držadlo měl kulaté a hladké, dobře sedělo v ruce. Jak ....... otec při pitvě předpokládal, posledních šest palců trojúhelníkové¨čepele se zužovalo, takže čím čepel vnikla hlouběji do tkáně, tím byla rána větší. Všechny tři hrany se nebezpečně lesky a bylo zřejmé, že nástroj je vyroben z ušlechtilé oceli. Alden si vždycky potrpěl na kvalitní materiál.
..... před sebou viděl tu zvedající se a klasající paži. Zvedající se a klesající.
Jedenáctkrát.
Nekřičela, ani neplakala, Říkal si, že se asi uzavřela do sebe, aby necítila bolest. Upřímně věřil, že netrpěla. |
Registrace nového uživatele 
