zadáníV tom okamžiku zmlkl, hrubé smýknut do minulosti. Podvědomě mu padl pohled na nohy, které se sobě tak úplně nepodobaly... Nikdy předtím si toho nevšiml! Chyba nebyla v chirurgovi, ale přesto se mu paradoxně zdála umělá noha méně hezká, než ta pravá. Položil na chodidlo protézy ruku. Něco cítil, ale nedokázal ten vjem definovat. Myslel, že už zapomněl na svá zranění, na léta válek, výbuchy, na svou chůzi po operaci, na vztek, který ho nutil myslet na to, jak lidé poznají, že není stejný jako oni. |