A další kousekZhluboka zní to checht a smích,
bubliny perlí se v prstencích.
A chraptivý chrčí zdola hlas
jako by smál se pekelný ďas:
» Nechápeš, duše, bloudící v zmatku,
vzal jsem ti syna, že chtěl jsem matku.
A tak spoř kletbami a tak spoř láním,
věděl jsem jistě, že přijdeš za ním!
Znám lásku matky pro svého syna,
tož přijde ti vhod i ta příšera siná!«
A sotva dořek' — vzmach a skok,
za matkou zvířil se jezerní tok. |