Tak mi umřel další křeček. Nebylo mu ani pål roku a strašně mě to vzalo. Toho předtím jsem měla dva a pål roku a už se to dalo čekat, kdežto tenhle byl mladej, zdravej, pořád byl čilej, jedl... Pořídila jsem si ho snad čtvrt roku po tamtom, takže pořád jsem si říkala to je dobře že mám zase křečka, jako že ho mám teprve chvíli mi to pořád přišlo. Jeden by řekl že si na to zvyknu ale ne, chvílema jsem si připadala strašně hloupě že tak vyvádím kvåli křečkovi, že mluvím a cítím se jako kdyby mi odešel blízký člověk. Proto s křečkama a hlodavcema už končím. Vím že u většího zvířete to bude daleko horší, ale nebude to každý rok.
Aspoň že mi zåstalo na památku video. |