|
Je to tak, určitá skupina lidí bere lásku ke zvířatåm jako slabost a něco, co by se mělo skrývat. Moje babička má zvířata ráda, ale kočku si domu bere tajně, aby o tom nikdo nevěděl a hlavně sousedi. Děda nenechá projít den bez toho, aby utrousil, že toho psa prostě zabije, že je akorát přítěž a vyžírka, ale pak to je on, kdo za ním když se zšeří, aby to nikdo neviděl, chodí s kusem salámu a spolu si lebedí posazení na pařeništi. A moje zvířata jim taky strašně lezou krkem (aniž by je kdy viděli), zejména teda potkani, o těch se nedá bavit bez toho, aby mi radili deratizaci, ale když jsem musela na návštěvu přivézt svojí kočku, která byla nemocná a musela brát léky, tak mi babička se slzou v oku při loučení šeptala, ať jí zase někdy přivezu. |
Registrace nového uživatele 
