Blbečci s telefonem mně až tak nevadí. Nic jiného neznají, nemají alternativu ke srovnání, jsou to často děcka, u kterých očekávám nějaký postupný mentální vývoj v průběhu poznání. Loudness war není až tak neznámé téma a zvídavost k němu zájemce o muziku přivede.
Doslova iritující jsou ale jedinci, kteří jsou ve věkové skupině, kdy museli zákonitě poznat muziku s dobrým zvukem. Přesto jim zvukové sračky nevadí, jsou spokojení, zblajznou je a ještě si mlaskají. Přitom tvrdí, že hudba je jejich záliba, hehe. To jsou hlušci a hlupáci současně, těmi vskutku opovrhuji. U nich je mentální vývoj zcela vyloučen, setrvají v temnotě vlastní demence.
Holt lidi ze studia ruku v ruce s producenty dokázali doslova heroický výkon. Stroj na výrobu diamantů nastavili tak, že z něj tečou fekálie. Jako konečný konzument-posluchač si chci vybírat svoji kvalitu. Když jdu koupit maso, je mi vcelku jedno, že si socka koupí nastavenou přibarvenou a přichucenou náhražku s 20% podílem masa. Bude blbě jim, ne mně. Bohužel u muziky jsem nucen bez možnosti výběru poslouchat to samé, co konzumují výše uvedení dementi, to mne řadí na jejich úroveň, a z toho se mi dělá zle stejně, jako z podělaného zvuku. Rozhodně si ale s nimi rozjásaně nezamlaskám....
Chci si vybírat kvalitní hudbu s kvalitním zvukem. To považuji za regulérní a oprávněný požadavek náročného posluchače. Proto většina současných nahrávek končí v koši. |