Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Diskuze na Lopuchu,
pohlazení na duchu

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Hudební klub [ŽP: 6 týdnů] (kategorie Hudba) moderují postKF, Antony.
Archiv

V tomhle klubu si budeme povídat o hudbě a různých příbuzných tématech. Třeba o zvuku, který její poslech značně ovlivňuje.
Motto:
"ten vesmír hudby, to je tak neuvěřitelná nádhera.... a pro jednu duši je tento prostor naprosto nekonečný a nevyčerpatelný ... člověk pochytí za život jen mizivé procento (ani ne) té nádhery. A zaplaťpánbů alespoň za to." (puschpull)
Dlouhodobé téma :
Nahrávky, které mne zaujaly, a proč
Další téma se bude točit kolem aktuálního vydavatelského dění :
TIPY na TOP alba 2022
Antony:
FOR ABSENT FRIENDS - Disappear (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
REALE ACCADEMIA DI MUSICA - Lame di Luce (2022)
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
LORD VIGO - We Shall Overcome (2022)

puschpull:
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
SIGH - Shiki (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
GALAHAD - The Last Great Adventurer (2022)
suchos:
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
MISCRANCE - Convergence (2022)
SIGH - Shiki (2022)
SEAX - Speed Inferno (2022)
AUTOENESIS - Moon of Foul Magics (2022)
OUT OF THE BEARDSPACE - Like Moths To A Flame (2022)
CB3 - Exploration (2022)
MAJOR PARKINSON - A Night At The Library (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
PHANTOM SPELL - Immortal's Requiem (2022)
NEGATIVE PLANE - The Pact... (2022)
LORD VIGO - We Shall Overcome (2022)
MISANTHROPE - Les déclinistes (2022)

Dutch:
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
slava:
Jeff Michaels - Space Debris (2022)
LONG DISTANCE CALLING - Eraser (2022)
Brian Eno - FOREVERANDEVERNOMORE (2022)
Camo & Krooked & Mefjus – Overture single (2022)
The SMILE - A Light For Attracting Attention (2022)
Frank Zappa - ZAPPA ’75: Zagreb/Ljubljana (2022)
Richard Müller - Čierna labuť biela vrana (2022)
DUNAJ – Za vodou (2022)
Cécile McLorin Salvant – Ghost Song (2022)
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
Van Morrison - What’s It Gonna Take? (2022)
Vangelis – Juno to Jupiter (2022)
Jean Michel Jarre – Oxymore (2022)
Jan Hammer – Seasons pt.2 (2022)
JETHRO TULL – The Zealot Gene (2022)
Mata Atlântica & Markus Reuter - Retiro e Ritmo (2022)
Markus Reuter, Fabio Trentini & Asaf Sirkis – Truce 2 (2022)
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 19894 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 13.2.2023 21:30 - Úvodní stránka (09:37) 19043
Hrábnul jsem do adresáře dlouho neposlouchané muziky. Tohle CD jsem kdysi měl a dneska mne ohromilo:
(I AM) ONE - The Gates Of Industry (2003) DR7 LaBraD'or Records – LBD 040014S
Nizozemská kapela, styl neo symfo prog rock/metal, hodně kláves a kytar, devadesátková melodika, na to mám nostalgii. Zvuk na hranici, no, co se dá dělat.
Vznikli v roce 1997, připravovali desku pro vydavatele, který ale zkrachoval. Z vytvořených demo nahrávek po pár letech čekání a nějakých úpravách udělali nízkonákladovku zaštítěnou LaBraD'or Records. Ještě předtím se ale rozpadli a nepodařilo se mi vypátrat nic o jejich dalších osudech. Kromě pár dobových recenzí není o kapele na webu žádné info. Ani Progarchives o nich netuší, Youtube také mlčí.
Takový bývá osud. Pro mne moc pěkná muzika.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 13.2.2023 19:50 - Úvodní stránka (09:37) 19042
slavaTwl, mu už regulérně hrabe. Stáří musí bejt hrozná věc, když se projevuje takhle.. :)

SEVEN STEPS TO THE GREEN DOOR, ano, nesmírně zábavná kapela.
slava slava Nakonec to všechno dobře dopadne 13.2.2023 19:25 - Klub Hudební klub (10:28) 19041
RogerTohle bude bonbonek

Ráno na Rádiu Beat říkali, že Waters všechna Gilmourova sóla přemazal svým hlasem a něco tam rozumuje...

Ani zdarma

slava slava Nakonec to všechno dobře dopadne 13.2.2023 19:21 - Klub Hudební klub (10:28) 19040
Seven Steps to the Green Door - Fetish je skvělé album, A strhující Ordinary Maniac mě úplně dostali
suchos suchos Technical Thrash Metal is king 13.2.2023 10:21  19039
Ten Black Sunday fakt zkus...je to perla v potoce sracek A.

The Broadsword and the Beast jsem se fakt, i kvuli tobe, snazil...ale nejde to ;-)
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 13.2.2023 09:54 - Úvodní stránka (09:37) 19038
suchosDík, už jsem se bál, že se ti to začne líbit.. :)

Black Sunday musím zkusit, houby si pamatuju. Áčku jsem dal jednu hvězdu, ale songy si nevybavuju vůbec, jen ten výrazný disko rytmus.
suchos suchos Technical Thrash Metal is king 13.2.2023 09:42  19037
Jethro Tull - The Broadsword and the Beast
Stejne spatny jak jsem si pamatoval. Strasne nudna a tuopa hudba. Plastovy 80-ty zvuk.
0/5

Jethro Tull - A
Stejna sracka jako The Broadsword and the Beast.
KAZDOPADNE!!!
Jedna skladba je naprosto uzasna....jedna z TOP 3 skladeb co JT vymysleli.
Black Sunday.
2/5
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 13.2.2023 00:01 - Úvodní stránka (09:37) 19036
KANSAS - Point Of Know Return (1977) DR12 USA/Japan 1988 CD Kirshner ZK 34929 44:20

Chlapci konečně dosáhli svého, rádia hrála jejich hity, v hitparádách byly dobyty přední příčky, získaná sláva přinášela očekávání dalších úspěchů. Prodeje starší alb se zvedaly, soubor koncertně vystupoval jako headliner, prostě succes. I jal se nahrávati další desku, aby stvrdil své postavení na americké hudební scéně. Zde nutno podotknout, že KANSAS přese všechny pompézní tendence nikdy nespadli do studny se zahnívající vodou rádiově orientované popiny a vždy si podrželi svůj rockový základ tak, aby byl jasně identifikovatelný. To je zásadní vlastnost, jež se zasluhuje o poslechuhodnost naprosté většiny jejich hudebního materiálu, myšleno obecně, nejenom pro tuto desku.

Point Of Know Return, pátý studiový titul, následník komerčně úspěšné Leftoverture, v něčem navazuje na svého předchůdce. Vzešly z něj dva singlové hity, stal se též velice komerčně úspěšným. Počet úspěšných skladeb však není podstatný, ani prodejní čísla, ani nic takového. Zásadní je jedině, že v tomhle případě se podařilo vytvořit vynikající dílo. Celek je už od prvních tónů slyšitelně v úplně jiné kategorii emocionální působivosti. Jako když z 2D se stane 3D a ty vidíš úžasnou hloubku prostoru. Všechno se rozestoupí, nic nezaclání, přehledná organizace tónů umožňuje nahrávku si celou krásně užít. Nástroje do sebe v harmoniích zapadají, kresba každé linky je umocněna každou další notou, přes veškerou přístupnost má muzika spoustu vrstev, které lze donekonečna rozkrývat.

Nahrávka má parádní rozjezd. Nejprve singlově úspěšná titulní rocková pumelice, kde hemžení kláves připomíná nožky pobíhající tarantule. Pak na nás kapela nasadí ostrobřitý kvapík Paradox s kastanětami a nezadržitelným rytmem. Do třetice přijde zase pavouk, tentokrát Emerson & Palmerovsky manticorovský instrumentální kousek Spider. Trojicí masitých fláků nabuzený a nadopovaný posluchač je vzápětí kolébán boogieovkou Portrait (He Knew). Jo! Zase to do nás perou, zase ukazují to své neobyčejné spojení nabroušeného hard rocku se symfonickými melodiemi a ozdobami. A zase to působí jako růžový donut posypaný pepřem, který s chutí zbaštím. Tak to prostě je. Užívám si to a chci ještě.

Tož, dostávám nášup. Hudba trochu zvážní a soubor si zavzpomíná na své artové začátky, které nejsou zas tak vzdálené. Nacházejí se zde tak nádherné skladby, až si říkám, proč se hitem stala zrovna ta jedna sladce podlézavá píseň. Vlastně ano, právě proto. To byla ta správná trefa do instantního požitku spotřebního konzumenta. Ale pokud vedle ní postavím další songy, zjistím, že díky jim držím hrst klenotů. Těmi se většina desky jen blyští.

Nejprve přichází intenzívně vemlouvavá a instrumentálními vsuvkami rozlámaná Closet Chronicles aby ji vystřídala břitce elektrizující až metalová (ten zpěv je úplně militantní!) Lightning's Hand, co ve své z alba vybočující nářezovitosti umetá cestičku pro velehit vpravdě famózní. Ano, song Dust In The Wind je sem vlezlej jakoby odjinud, cukrová vata vyfoukaná do pořádného mračna, ale dá se vydržet. Pak přichází to nejlepší, zbytek alba předkládá vycizelovanou muziku, ke které mne vždy poslech přiková.

Poslední trojice je mnou očekávaná již od samého začátku alba. Má tu moc rozdávat různá pnutí a hnutí, je ohebná, pružná i pevná a dává možnost se od ní odrážet k čím dál vyšším skokům až do stratosféry mysli. Sparks Of The Tempest na nic netlačí, rafinovaně strukturovaný rytmus posluchače vstřebává a nutí jej aby sledoval, co se děje. Vskutku song přitahující pozornost, protože se v něm něco děje a není snadné uchopit, co zrovna. Jakoby se v něm potkal rock s různými folklórními a skrytými vlivy, ale dal to najevo jen náznakem.

Pravý klenot je balada Nobody's Home. Tady jsem zcela lapen a prach ve větru je již dávno odvátý v zapomnění. Tohle je něco mimořádného, rozrušujícího, přerůstajícího v naléhavé zjevení pravdy. Zde, a to naprosto záměrně zdůrazňuji, zde se jako v jediné skladbě KANSAS housle rozpomenuly na svůj dávný úděl, hrát a zpívat v serenádách jako sólový nástroj komorního orchestru, jako maestro smyčcového kvartetu. Je to nejnádhernější kousek klasicistní práce, který vytvořili. Už jen pro tuhle skladbu má album smysl. Text koresponduje s hudbou a popisuje přílet přátelského mimozemšťana, který Zemi najde zničenou jadernou válkou a lidstvo vyhynulé. Proto doma není doslova nikdo.

V poslední skladbě zcela vyplouvají na povrch dosavadní jemné náznaky artových tendencí. Lze v ní nacházet mnoho hudebních témat, instrumentální práce ve svém oslavném patosu v něčem navazuje na předchozí song. Dokáže naštěstí roztříštit smutek, který by si snad někdo z něj mohl odnést. Řetězec instrumentální sól kulminuje v propojených pasážích, které ve vlnách přinášejí katarzi i psychoterapeutické osvobození.

I když deska není úplně na 100%, má k absolutnu sakra blízko. Je z ní znát, jak se skupina posouvá autorsky, stylově, způsobem vyjádření, jak získává jistotu a je rozhodná v tom, co chce udělat. Dospělý výtvor, co umí klást otázky, pokud je posluchač otevřený. Toho si vážím velice. Jinak, než plným počtem hodnotit nemohu.

Poznámka (nejenom pro toto album) - Poslouchat lze z vinylu nebo první edice CD. Digitální vydání po roce 2000 jsou zvukově totálně zmršená, varuji před nimi. Vydavatelé přidali dva koncertní bonusy (WTF jako proč??) a udělali ze zvuku komprimovanou placku pro teenagery, co trsají u mobilu.

*****
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 12.2.2023 19:12 - Úvodní stránka (09:37) 19035
puschpullNOVA COLLECTIVE
Zkusil jsem. Instrumentální metalový fusion djent. Poněkud strojové a zaměnitelné. Občas dobré nápady, ale příliš holé a studené provedení. Zvuk ujde, DR9. Nic, co bych si pustil zase.
puschpull puschpull být nad věcí, pohoda a klid ... - AV-Com (Homepage) 12.2.2023 14:20  19034
Poslouchám:zkouším něco z jiného soudku:
NOVA COLLECTIVE The Further Side (2017)
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 11.2.2023 22:33 - Úvodní stránka (09:37) 19033
Pokusně (již poněkolikáté) projíždím poslední MAJOR PARKINSON. A pokaždé to dopadá neslavně. Pár dobrých nápadů, spousta zrecyklovaných klišé, to celé zabalené do neurčité cinematic symfo bublaniny obdařené patřičně obludózními elektro filtry. Fantasia Me Now! je špatný vtip z osmdesátek. Zvuk pumpuje, obtěžuje.
2*
slava slava Nakonec to všechno dobře dopadne 11.2.2023 20:56 - Klub Hudební klub (10:28) 19032
AntonyMiriodor mě strašně baví. Mám možnost pořídit si pár CéDéček (ze Slovenska:)
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 11.2.2023 19:29 - Úvodní stránka (09:37) 19031
slavaSkoro vždycky, když něco napíšeš, tak si jen povzdechnu, že to prostě není šance všechno naposlouchat..

Stačí už tvůj TOP 2022, na ten se chystám jako na zdolání Matterhornu.

S těma Jethrama je to výstižný.

Včíl mi hraje třetí fošna z Banefyre, naprostej masox, co si přát víc.. :)
slava slava Nakonec to všechno dobře dopadne 11.2.2023 17:37 - Klub Hudební klub (10:28) 19030
písničkáři IIPadla tady zmínka o Paulu Simonnovi. Jeden z úžasných koncertů, které jsem absolvoval. V uplynuleém týdnu jsem si pustil jeho The Rhythm of the Saints. a pak (podle mne) velmi velmi nedoceněné album Songs From the Capeman. Silný příběh a horká latino atmosfera
slava slava Nakonec to všechno dobře dopadne 11.2.2023 17:31 - Klub Hudební klub (10:28) 19029
písničkářiLeonard je bůh. Jeho podmanivá recitace je opravdu podmanivá. Jeho sboristky sexy. Ale je to výborné i hudebně a instrumentálně... žádné songy pro holky. I když taky:)

[ 19894 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt