puschpullOT tady není skoro nic, troufám si tvrdit, Petře.
Snad jen lhaní a ostentativní urážení se, ale tyto slabomyslnosti zůstaly za branami tohoto klubu i s jejich nositeli.
Ono všechno souvisí se vším. Mám-li mluvit sám za sebe, poslech hudby v období vážných zdravotních problémů ustupuje do pozadí. Obžvláště, pokud je doprovodným znakem úporná bolest hlavy, to si nepustíš nic. Změna stravovacích návyků změnila hodně a mimo jiné vrátila radost z hudby.
Velmi pravdivě jsi napsal, že se nedá radit paušálně. Co zdravovýživec, to názor. Leckdy i odborná doporučení, od různých kapacit, jsou zcela protichůdná. Každý máme jiný metabolizmus, jiný genetický vklad. Musíme poslouchat svůj organizmus, co vlastně chce, a co mu nedělá dobře. Lákadel je všude spousta, tak hlavně nepodléhat. Dnes to mám v hlavě nastaveno tak, že při nákupu v potravinách zhruba 95% výrobků za potraviny nepovažuji. Neexistují pro mne. Pak se to dá zvládnout. Ano, vyřazení pečiva, to je daleko těžší, než si odříci cukr a alkohol. Jednou za měsíc si kousek suchého chleba dám, a mám u toho pocit neskutečného obžerství, jako bych se ládoval dortem.. :) A třeba chleba s máslem a medem (na tom jsem vyrostl, mana nebeská), to je mokrý sen, který snem zůstane.
Současně cítím, že zjednodušení a zracionalizování stravy souvisí s mým životním minimalizmem, takže je vše v souladu. A soulad, obzvláště po padesátce, kdy se hodně věcí mění, je rozhodující pro kvalitu žití. |