JuriMluvíš mi z duše.
Taky na ty muzikanty nadávám, proč si to nepohlídají, a slibuji si, že taký matláky podporovat nebudu. Pak vyměknu a hledám cestu, jak se k jejich muzice s nepodělaným zvukem dostat. Což je dnes vinyl, dávno skončily doby, kdy to řešil Hi-Res. Vzácně se vyskytnou FDR vydání, ale to jsou opravdu promile případů. Také si uvědomuji, že ti hudebníci jsou často technicky mimo, netuší o co jde. Ne že by je to omlouvalo, ale snažím se je pochopit. Obzvláště, když existují autoři a interpreti co si to sakra dobře ohlídají. Ti mají u mne vždy přednost. Zvuk je jeden z klíčových výběrových faktorů v dnešní záplavě hudby všeho druhu.
Ad phono. Nekonečná otázka, která nemá řešení. Nebo má, ale není snadné, rychlé a už vůbec ne levné, pokud ti na věci záleží. Zkušenosti se získávají roky, než si opravdu uvědomíš co chtít (přístup+technika+nosiče), pak hledáš definitivní řešení, to ale v hifi skoro neexistuje. Mezitím se ti toho nahromadí, že se už nedá přestat, i kdybys zjistil, že tudy cesta nevede. Navíc, a to myslím zcela vážně, vinyly jsou jako kočky. V podstatě neužitečné cosi, které tě přitahuje a nemůžeš to opustit. Zvukově špičkové CD s DR14 má ve všech aspektech lepší zvuk, než LP. To elpíčko má taky DR14, ale šumí, praská, musíš je otáčet, je s tím práce, starání. Ale při poslechu se paradoxně cítíš líp. Dost jsem přemýšlel nad tím, čím to je. Jasně čistě psychologický faktor. Je to silná potvora tahle závislost na materiálním nosiči, který můžeš držet v ruce, kochat se jeho fyzikou stránkou, velkým formátem.
I když všechno tohle pominu (a také pro mne byla úleva zbavit se fyzických nosičů) LP má ještě jeden fenomén. Já mu říkám zpřítomnění hudebního zážitku. Dřív, když si chtěl člověk poslechnout muziku, musel za ní prostě jít. Obléknout se a jít do koncertního sálu, nebo někam, kde se hudebníci vyskytovali. Tedy stálo ho to spoustu úsilí. V současné době zmáčkneš čudlík a hrají nekonečné playlisty, aniž bys na cokoli musel myslet. Úsilí nula, tím se ale výrazně snižuje míra oslovení hudbou. Vinylová deska tohle vrací zpět k hudebnímu zážitku, který je zasloužený vynaloženým soustředěným úsilím, tedy je intenzívnější.
Takto si to vysvětluji. Třeba už proto, abych si nepřipadal jako trouba, že poslouchám desky, které jsou přece skoro ve všem horší.
Ale mimochodem, u psaní tohoto textu poslouchám ve sluchátkách digitální soubor KINETIC ELEMENT - Chasing The Lesser Light (2023) DR10, a užívám si to přímo fantasmagoricky. Tohle album roste jako blázen. Takže ta závislost na deskách není neléčitelná.. |
Registrace nového uživatele 
