Též ukládám... a moje chorobná fantazie mi nabízí dialogy z předvánoční poslechové fronty:
- "Pani! Nestrkejte se! Na všechny se dostane!"
- "Tím bych si nebylo tak jisté..."
- "To je otrava, trčíme tu od června! Blbej nápad, jet zrovna sem."
- "Přemýšleli jste někdy, co bude po Přehrání? Já myslím, že nás čeká úplně nový život."
- "Jestli se ho dožijeme, chcete říct."
- "Já chci k někomu, kdo má pořádné bedny. Chci to rozbalit!"
- "Kdepak, život po Přehrání neexistuje. Já myslím, že jdeme na smrt. Klidně počkám."
- "Hele, už jde! Pani, nestrkejte se tolik!"
- "Tady, tady, tady! Já, já, vem si mě!" |