Jdu si otevřít okno, udělalo se hezky, svítí sluníčko, tak snad to neudělá s textem nic nepatřičného.. :)
Jasně, že jsem chtěl hlavně otevřít zajímavá témata, však proto si tady všichni povídáme.
Žádné ale. "Ale" je výhrada. Tvoje "ale" působí řečnicky a je spíš "a také". Neboť to, co dále píšeš, je rozvíjením a doplněním více, než vyvracením.
Za prvé k nesouhlasení. Je sice pěkné, že přede mnou, který dlouhá léta hlásám, že nesouhlas je přirozený a žádoucí, zdůrazňuješ, že fakt můžeme nesouhlasit. Jsem za to rád, ale do tohoto lesa bylo již dříví nanošeno dosti. Věřím nám, že se nezabi(jeme)cyklíme. Jako zajímavost připodotknu, že mě nikdy není nepříjemné, když se dočtu o své oblíbené kapele, že je pro někoho odpad. Naopak. Jsem rád, že vesmír je v rovnováze, a že tento názor mohl zaznít bez rizika, že by jeho nositele za něj různí PN a lokajové v pomstě napadali. Svoboda názoru je nadevše.
Za druhé. O pozadí (i popředí) pohledu píšu vždy hodně. Objasňovat cesty, které k mým pocitů vedly, jakkoli je to obtížné, se snažím vždy. Považuji to za přínosné jak pro moje vlastní názorové tříbení, tak pro protějšky v disputaci, co disponují jasnou myslí. Opět, na rozdíl od ideologicky zaslepených vykřikovačů a omílačů frází, umím argumentovat k věci. Další vlastnost, kterou na mě brouci potemníci nenávidí a mstí se za ni. Zamrzlíci v čase jsou krásně typický (a častý) druh posluchače. V podstatě je takový uživatel hudby něčím roztomilý, jako zvířátko v malé kleci, v níž běhá pořád dokola a ke spokojenému životu mu to stačí. Hlavně neopustit pohodlí a bezpečí vlastního pelíšku, neboť tam venku je vše špatné a nepřátelské. Něco zajímavého se od něj dozvím však vzácně, když nepočítám výroky typu - rock je mrtvý, všechno dobré už bylo, a tak podobně.
Dobře je řečeno lidi, kteří nacházejí niterný prožitek na různých místech, v různých konstelacích... Říkají něco o potenciálu uměleckého díla zapůsobit , ti jsou vskutku zajímaví. Velmi. Dávají podněty a impulzy, inspirují, přinášejí poznatky z území, která jsem dosud neměl možnost navštívit. Jsou nenahraditelní. Co a jak si z jejich zpráv, tipů a hodnocení nakonec osvojím, kam mne to přivede, to zase záleží na mně. Jejich vklad, můj vklad, je to vzájemně propojené podhoubí, prorostlé a výživné. Umění by nebylo skoro ničím, bez vnímavých lidí, bez jimi vraceného poznání. |