Kouzlo gramodeskyTak mě napadá... tedy, nejprve mě napadl děda Drchlík (známe Návštěvníky, že ano) a jeho postřeh, že všechny dobrý a důležitý věci jsou kulatý (víme, co způsobil hranatý CML), taky myslím, že věc, která spojuje kruh, linii (v podobě labyrintu drážky) a čtverec (ve formě obalu), musí vědět něco o tajemství života... ale pak se mi vynořila analogie, která se jeví nosná.
Přemýšlela jsem, proč jsou někteří lidi tak zajímaví a jiní míň. Je to jako analog a digitál. Celistvost vs. úplnost. Člověk pokaždé vnímá jenom kousek, ale na kompletním spektru se vždy rýsuje něco dál, za nejbližší zákrutou. Něco tam je a žije to. Digitál vybalí všechno, a přitom je omezený. Papundeklová kulisa, která se plně vyčerpá sadou svých vlastností. Bez jemných přechodů, propojení, tušení. Proto je ořezávání dynamické křivky zločin. Ještě přemýšlím, co to říká o lidech :) |