OliasTinnitus musí být hnus, fuj! Brr. Ono teda to "vycvičené srdce", jak říkáš, s intenzitou nabírání zážitků souvisí, tohle se prostě nedá obejít...
Jestli jsi s hudbou spojený i profesně, jde zase o specifickou situaci, velice náročnou - uchovat si "chci" v oblasti, kde "musím". Znám s knížkami. Pár let jsem nemohla číst vůbec, strhla jsem si zkrátka závit. Potom jsem konečně ze školy zapomněla dost, aby zbylo poznání, které mi umožňuje vychutnat si i složitosti, když nejsou samoúčelné (což taky poznám, to je právě ten cvik a vydatná zkušenost), ale nesere se mi do prožitku analytické myšlení.
S hudbou to u mě bylo jiné, mám ji odjakživa hodně silně spojenou s celým vnitřním světem. V jednu chvíli na počátku dospělosti jsem v sobě měla příliš velký bordel, takže se mi zvedaly věci, s kterými jsem si neuměla poradit. Nenapadlo mě nic lepšího než kompletně stáhnout hořáky, abych mohla fungovat - jenomže člověk potom otupí ve všem. Návrat prožívání byl dramatický včetně extrémních vjemů na pozitivní škále, no a teď si to nějak sedá a hledá balanc. Včetně toho, že si dovolím být rozhozená, protože celkově jsem v pohodě mnohem víc a vím, že to dám. |