Tohu Wa Bohu je pecka!Večer běželo dvakrát a teď znova. Zatímco zpěv občas připomíná Jima Morrisona, když už byl úplně mimo realitu (což nemyslím pejorativně), kytara mi opravdu nejvíc ze všeho evokuje jemnou řezbářskou práci s motorovou pilou - nevěnuje se riffům ani melodické lince, spíš je na ní zajímavé, jak se pohybuje prostorem. Rozvážně, ale jaksi bezohledně, razí si zkrátka svoje a je řádně nabroušená. Metodická, vytrvalá, přitom ladná. Hudba je poměrně lehká, éterická, ale něco mi říká, že pánové nebudou žádné jemné květinky... Googlím fotky kapely... Trefa!
Taky koukám, že tohle album je ona fotka s drážkami, co se mi tak líbila. Letokruhy prostě :D
Na novinku se těším hodně. 12. června! |