Antony
Ad LP
Tvé fotky jsou vynikající a mám je mimo jiné v oblibě právě proto, že kombinují technické prvky – komponenty a hudební nosiče – LP a to je pro osoby postižené hifismem a audiofílií současně mimořádně přitažlivé. Když někde fyzicky prohlížím například nejenom původní vydání LP oblíbené srdcové kapely, tak se mi normálně třesou ruce, a ještě když do toho ucítím vůni černého vinylu a obalu tak na mě jsou pomalu mrákoty. Znám to z dávné minulosti moc dobře – v podstatě jen povýšená analogie CD, kdy jsem například držel v ruce CD a neustále si jej prohlížel do totálního zmagoření. Mám nesmazatelně zaryto v paměti obrovské množství mikro detailů z různých CD. CD i obaly měly zvláštní vůni a dodnes si to přesně pamatuji – některá CD s tímto mám dodnes a stále tu vůni mají i když už ne tak intenzivní. Nicméně tu spec. vůni měly CD tak do cca do poloviny 90 let, už nevím přesně, pak to šlo relativně rychle do kopru, snížení kvality výroby, zmetky, jak CD, tak booklet i krabička. Každopádně je zcela jasné, že oblast LP je zcela jiný a diametrálně vyšší level. To je také jeden z důvodů, proč jsem do odvolání pozastavil phono větev a tohoto démona bedlivě držím pod pokličkou. Zřejmě by mě to zničilo s to myslím zcela vážně. Úplně postačuje to, co se odehrává nyní i bez phono. Muzice jsem v podstatě podřídil úplně vše. Je to zkrátka celoživotní vášeň.
Takže tak no.
|