SUNNATA a DOMKRAFT v Kabinetu múz, 13. 5. 2024Nečekaně pestrý večer, každý soubor ukázal zcela jinou tvář. SUNNATA sázeli na atmosféru, možná až příliš. Vystoupení se odehrálo za vydatného pouštění dýmu, v sále voněly santalové tyčinky, zpěvák spíš jen tak mumlal a celkově mi zvuk kapely připadal zastřený - sutě, písky, drtě. Psychedelické hudební scenérie pracovaly především s postupným zvyšováním tempa, kulminací energie. Bubnování místy připomínalo šamanský rituál, všimla jsem si paliček s filcovými bambulkami. Kytary evokovaly hejno hmyzu, které se přibližuje z různých stran pozvolnými i prudkými nálety. Set nebyl moc nahlas, což bylo příjemné. Po přestávce přišla podstatná změna.
Domkraft vystupují ve třech, čemuž bych se zavřenýma očima nikdy nevěřila. Zvuk byl velmi čistý, na hraně ostrosti (mám zalehlé ušo ještě teď), plasticky v něm vystupovaly ani ne jednotlivé nástroje, jako spíš motivy a linky. Znělo tam toho překvapivě hodně... Přehledná, jasná stavba, ovšem nesmírně bohatá a komplexní. Hudba na mě působila úplně jinak než z novinkového alba, které vnímám spíš jako jedovatě rozpité, křivě vychechtané. Živé provedení bylo plné zřetelně oddělených barev, filigránských vzorů korunovaných řezavým zpěvem. Zatímco u předkapely mě různě intenzivně vtahovala nálada, tady bylo zajímavé prostě jen stát a poslouchat.
Což nic nemění na skutečnosti, že po nějakých pětačtyřiceti minutách jsem byla syta a odebrala se ku domovu s pocitem, že stačilo. Víc dojmů bych zkrátka nepobrala a dnes si dávám sanitární den, pokud jde o sluchové vjemy. Ve srovnání s koncertem Už jsme doma akci navštívilo podstatně míň lidí - sál byl zaplněný, ale nepřecpaný. Na baru měli dobrou matcha limonádu, zahlédla jsem i Vincentku v plechu! O pauze jsem si od vedlejšího stolu vyslechla debatu o dynamickém rozsahu a rozdílech digitál versus vinyl. Uměla bych chlapci, co tam machroval na kamarády, pár věcí upřesnit... |
Registrace nového uživatele 
