22.03.2023 jsem napsal k INNER PROSPEKT & spol. tohle:
INNER PROSPEKT i LAZULI patří mezi moje oblíbence. Ale mám přetrženou nit jejich poslechu, tudíž budu muset navázat. A pak se teprve vyjádřit. Díky za inspiraci, těším se na hudební zážitky.
Hlavně mne zajímá Canvas trilogie, protože to je opravdu něco mimořádného.
K jedničce jsem v v době jejího vyjítí napsal tohle:
INNER PROSPEKT – Canvas One (2020) DR10
Klávesák RPI (Rock Progressivo Italiano) souboru MAD CRAYON Alessandro di Benedetti a jeho sólový projekt. Zatímco s mateřskou kapelou vydal 3 alba, tak s INNER PROSPEKT jich od roku 2014 už bylo deset. Na letošním Canvas One představuje velice uvolněnou muziku rozepjatou od zasněných vzdušných melodií, přes klasicistně znějící stopy, až po nefalšovaný strukturovaný neo prog. Má zde spoustu hostů, vyskytují se tu i další dva bývalí členové MAD CRAYON. V písních se střídá mužský i ženský zpěv, angličtina s italštinou, instrumentálky i vokální skladby, krátké i více jak deseti minutové tracky. Celé dílo je křišťálově čisté hudebně i zvukově. Co se letos nepovedlo zavedeným kapelám, to se povedlo tomuto pánovi. Velice příjemné dílo, co má hloubku, jistou vlídnost i drama. Poslechuhodné, obzvláště skladba Punto di non ritorno je majstrštyk. A jen malá kontrolní otázečka pro znalé, copak nám připomíná úvodní vokální zapreludování?
A pak jsem je zmínil v rozsáhlé recenzi MAD CRAYON - Drops (2020) DR10 větami "Umění všech čtyř hlavních protagonistů se lze samozřejmě obdivovat i v jiných projektech. Musím zmínit zejména INNER PROSPEKT, kde se jejich hebká hudební poezie rozvíjí v doslova divotvorné formě."
Alessandro di Benedetti se také objevil ve výborném projektu (bokovka od The SAMURAI OF PROG) Bernard and Pörsti – Gulliver (2020) DR9, kde dokonce provedl svoji skladbu The Land Of The Fools právě z Canvas One. Obě verze jsou znamenité. Z toho vyplývá, jak je symfo prog scéna propojená.
Tolik můj posluchačský deníček. Bez něj bych byl namydlenej.. :) |
Registrace nového uživatele 
