JudithK úvaze:
Vlastně jo, nebudu do toho moc kecat. Jen trochu.. :)
Takhle nějak to je. Instituce jsou různé, měl jsem ve své původní úvaze na mysli hlavně ty echt oficiální a často státní instituce. Vydavatelství je především komerční subjekt, instituce až ve druhém plánu. To zinstitucionalizování na ně přijde až později, když začnou mít možnost něco rozsáhleji ovliňovat. A naopak, z mnoha institucí se postupem času stávají komerční subjekty. Obojí vede k deformaci prostředí a především účastníků.
A ještě rozvinu jednu věc, která mne zaujala. Taky občas čtu, že bez Hendrixe, BEATLES a mnoha dalších by hudba nebyla takovou jakou je. Já si jednak myslím, že byla, protože vývoj představovaly tisíce umělců, oni byli jen těmi nejblyštivějšími na vrcholu vlny. Ale vlna jede i bez nich, kdyby nebyli tito, byli by jiní, vydavatelé a trh potřebuji nasytit hlad posluchačů. To jen tak na okraj. Hlavní, co chci sdělit je, že není marné si představit, čistě hypoteticky, že žijeme v realitě, kdy největší rockové kapacity a veličiny byly vymazány. A to, co za ně považujeme (Hendrix a spol.), je jen smetí ve srovnání s těmi neznámými a nepředstavitelnými velikány, co Osud z naší reality vymazal. Blbost? Nikoli, jen protiváha k představě, jak by to vypadalo bez Hendrixe a spol. Je dobré si vyzkoušet místo přeceňování i přístup podceňování.. |