Důležitá rodina:
Jan (Johann) Václav Antonin(?) Stamic (19. června 1717 Německý Brod /a někde mají 17. či 18./ – 27. března 1757 Mannheim) byl český skladatel a houslista světového významu. Ten tkví v objevu klasické cyklické sonátové hudební formy, podílu na výstavbě čtyřvěté symfonie a rozšíření nástrojového obsazení orchestru. Díky svému novátorskému přístupu předešel dobu a stal se spolutvůrcem nově vznikajícího klasicistního hudebního slohu. Barvitost jeho hudby, svěží a odvážné nápady obdivoval i Wolfgang Amadeus Mozart. Byl považován též za nejlepšího dirigenta své doby. Zpočátku se proslavil převážně jako houslový virtuóz. Založil tzv. „mannheimskou školu“, z níž vyšli další skladatelé klasicismu.
Lytaniæ lauretanæ et De Nomine Jesu
Symfonie a 4 A dur
Symfonie a 4 C dur, "La Melodia Germanica"
Koncert pro trubku D-dur
Karel Stamic (Carl Philipp Stamitz) (7. května 1745 Mannheim – 9. listopadu 1801 Jena), starší syn slavného českého skladatele a virtuóza Jana Václava Stamice. Hudební skladatel, dirigent a houslový virtuóz je představitelem druhé generace mannheimské školy.
Klarinettenkonzert F Dur, Nr. 1 (c.1777)
Klarinetový koncert č. 8 B dur
Koncert B dur pro basetový roh a orchestr
Symfonie Es dur, op. 6, č. 2, KaiS. 5
Antonín Stamic, celým jménem Antonín Tadeáš Jan Nepomuk Stamic (narozen v Německém Brodu, zde pokřtěn 27. listopadu 1750 – zemřel pravděpodobně v Paříži či Versailles před rokem 1809) byl český houslista, violista a hudební skladatel.
Jeho otec Jan Antonín Stamic s manželkou, synem Karlem a dcerou Marií ze svého bydliště v Mannheimu přijeli do Německého Brodu na konci roku 1749 u příležitosti obřadu uvedení Janova bratra Antonína Tadeáše do úřadu děkana. Zde se během návštěvy 27. listopadu 1750 narodil syn Antonín Tadeáš Jan Nepomuk.
Od roku 1789 údajně trpěl psychickou nemocí a o jeho dalším životě není nic známo. Poslední zmínka je z roku 1796, kdy uspořádal benefiční koncert pro své přátele.
Antonín Tadeáš Jan Nepomuk Stamic zemřel mezi lety 1796-1809. Datum jeho úmrtí se odvozuje z dochovaných dopisů, které v roce 1809 psala jeho vdova a v nichž se zmiňuje o penzi, která jí byla po smrti manžela přidělena.
Sinfonia in Es
Koncert pro violu B dur
Koncert pro 2 flétny a orchestr G dur
V literatuře jsou značné rozpory v životopisech a vzájemných vztazích jednotlivých členů rozvětvené rodiny Stamiců. Z toho vyplývají i nepřesnosti při identifikaci skladeb.
A na výběr je toho mnoho (teda až na Antonína Tadeáše). |