Ku remasterům a reedicím všeho druhu.
Je velká móda reeditovat staré tituly na vinylech. Pokud je to z důvodu jejich nedostupnosti, ještě bych to chápal. Pár jich mám a nezbývá než věřit, že byly provedeny s pietou vůči originálu. Stejně není jiná možnost.
Pokud se jedná o nějaký autorsky výrazně pozměněný remaster/remix vůči originálu, a je to řádně zmíněno a zdůvodněno, beru to jako jiné dílo a mohu je vzít jako novou alternativu, která nenahrazuje ale doplňuje původní vydání. Např. FISHovy jsou provedeny výtečně.
Často ale jde o sprosté dření dalších peněz z osvědčených titulů. Pod záminkou new XX anniversary edition se deska vydá znovu na barevném vinylu opatřená spoustou magketingových keců, a fanoušek se rád nechá ždímnout. A bohužel často je pod pojmem "remaster" obdržíme jako bonus zprzněný zvuk. Tedy to, co se děje běžně u CD reedic se nevyhýbá ani vinylům.
Zkušenost z poslední doby. Nedávno vyšla téměř celá diskografie AC/DC na 15 LP jako 50th Anniversary edition. Krása. Velká nálepka zlatá nálepka FIFTY s Angusem, gold marbled vinyl, unique inserts, custom label, no neberte to.. E-shopy jsou toho plné. Jediné, co se nedozvíte je, že remaster zcela zničil zvuk. Mám referenci od skalního fanouška AC/DC, který má Back In Black v mnoha provedeních. Sběratel jako blázen. Koupil si teď tuhle Fifty Gold, a píše:
tak nevim. mě třeba tahle deska s porovnáním s původním německým, jugošským, portugalským, ale i indickým vydáním hraje na hovno. Úplně plochej zvuk,neslanej, nemastnej...
Další podobný sběratel:
Tahle deska se moc nepovedla. Mám ji také a i když odečtu vady mého stařičkého gramofonu, tak je, v porovnání s ostatními deskami, zvuk strašný. Zvlášť sykavky jsou strašidelné
Takže bacha, vážení vinylisté, kdybyste chtěli po této edici sáhnout, dobře si to rozmyslete.
Dodávám, že sice jde o jednu konkrétní zkušenost, ale jak to tak sleduji napříč hudebním spektrem, není zdaleka ojedinělá. Podobné katastrofy jsou spíše pravidlem. Mrvení jako trend doby. |
Registrace nového uživatele 
