František Vitásek SDB (15. července 1915 Břuchotín – 12. června 1979 Šluknov), byl moravský katolický kněz, člen řádu salesiánů, chrámový hudebník, hudební pedagog, varhaník a hudební skladatel, autor chrámové hudby, operet a tanečních skladeb, politický vězeň komunistického režimu.
V Želivské internaci byl ve velké vážnosti pro svoje hudební nadání. Komponoval a řídil sbory, pokud mohli mít internovaní účast na společné bohoslužbě. Z Želiva byl propuštěn v roce 1955. Po krátkém čase ho spolubratři pozvali na křímovskou přehradu. Zde dělal topiče na ubikacích a mohl alespoň částečně pokračovat ve svém poslání magistra. Dlouho to ovšem netrvalo. V následujícím roce začalo na Moravě zatýkání salesiánských spolubratří. Na křímovskou přehradu tato vlna dorazila v říjnu 1957. StB si vybrala čtyři spolubratry P. Kubína, P. Zerzána, P. Vitáska a pana Jaroslava Kopeckého. Odvezli je do Litoměřic do vazby. Soud měli v následujícím roce v lednu. Soud mu vyměřil rok vězení. Jeho vina byla, že pro spolubratry celebroval (sloužil mši svatou), že se s nimi společně modlil a míval večerní slůvka; že žil společně s ostatními na ubikacích stavby. Tím nebezpečně podvracel republiku, jak stálo v rozsudku. (Jasně, republiku si pozvracet nedáme!)
Taky zajímavá osobnost, ale nic k poslechu jsem nenašel. |