Každý tvůrce je jinačí - a tvůrcem myslím člověka v autorské roli. Šlo by si to představit vizuálně jako rozšíření pomyslného pole různými směry, zhuštění některých oblastí zvýšenou pozorností, pečlivěji rozlišujícím vnímáním... Mezi tvůrce a dílo se vsouvá cosi dalšího, však jsem mu taky věnovala jen jednu přemosťující větu. Někdo je jako autor éterický, rozevlátý, metodický, vytrvalý, skřípavý, masitý a tak dále. Dá se to nacítit a vstřebat - pozvolna, časem. Proto je pro mě důležité vracet se k tomu, co mě oslovilo, nehonit se pořád za něčím novým. A následně se dá uvést výrazný příklad něčeho, co člověk zachytil z éteru, třeba jen bohatosti a směru toku energie. Což může znít jako výsledek racionální analýzy, ale proces v pozadí je komplexnější.
Má smysl se bavit o tom, co kdo zachytil, podle mě. Někde musí být průsečík, kde je možné se potkat, i když každý přijde z jiné strany a ponese si v rukách jiné střípky skládačky. |