A nyní, pro uklidnění, trochu hudby:
Heinrich Ignaz Franz Biber, od povýšení do šlechtického stavu roku 1690 Biber von Bibern (12. srpna 1644, Stráž pod Ralskem /Wartenberg/ – 3. května 1704, Salcburk) byl česko-rakouský barokní hudební skladatel německé národnosti. Patřil ve své době k předním houslovým virtuosům a byl též výborným skladatelem.
Dne 30. května 1672 se v Hellbrunnu u Salcburku oženil. Se svou ženou Marií rozenou Weissovou pak měl 11 dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Tři se staly hudebníky: Jeho syn Carl Heinrich Biber (1681–1749) roku 1715 rovněž dosáhl kapelnického postavení ve službách salcburského biskupa, zatímco starší Anton Heinrich (1679–1742) tamtéž působil jako houslista. Obě dcery Cäcilia (narozená 1674) a Anna Magdalena (1677–1742) se staly jeptiškami, druhá jmenovaná se pod řeholním jménem Maria Rosa Henrica stala vedoucí sboru a kapely klášteru benediktinek v Nonnbergu.
Za jeho skladby ho císař Leopold I. roku 1690 povýšil do šlechtického stavu, takže se skladatel od té doby mohl psát „Biber von Bibern“, což znamenalo výrazný společenský vzestup. Dosáhl tehdy měsíčního příjmu 60 zlatých vedle bezplatného bydlení, vína, chleba a palivového dřeva.
Jeho rozsáhlé dílo a obliba specifických harmonických postupů do jisté míry předznamenaly pozdější směry v barokní hudbě, které poté došly plného uplatnění v dílech Johanna Pachelbela či Johanna Sebastiana Bacha. Byl znám též jako houslový virtuos, což se projevilo i v jeho skladbách pro tento nástroj, v nichž často používá nekonvenční ladění (skordaturu – přeladění strun). Jeho technika levé ruky a smyčce byla mnohem vyspělejší než u soudobých italských skladatelů. Vynikal také v kontrapunktu, často psal plně polyfonní textury s velkým využitím vícehlasů. Velká část Biberovy hudby využívá různé formy číselné symboliky, afekty, programové prostředky atd.
Litaniae Lauretanae (1693)
Requiem in F minor
Sonata La battalia à 10
Sonáta pro housle F dur
Sonáta pro housle č. 5 e moll
Missa Salisburgensis à 53 (1682)
Růžencové sonáty, „korunované passacaglií, jsou mistrovským dílem houslového umění nejen ve tvorbě svého autora, ale i v celé houslové produkci své doby“ a pravděpodobně i v celé barokní hudbě:
Růžencové sonáty (Rosenkranzsonaten), známé také jako Tajemné sonáty (Mysterien-Sonaten), I. - VIII.
Růžencové sonáty (Rosenkranzsonaten), známé také jako Tajemné sonáty (Mysterien-Sonaten), IX. - XV. + Passacaglia
|