FILII NIGRANTIUM INFERNALIUMPoslechla jsem si album Hóstia (2018), mělo nejbarevnější obal, a mám skutečně dojem, že chlapci si z black metalu dělají tak trochu prdel. Skupina je z Portugalska a portugalsky též zpívá, to je zajímavé. Jejich počátky sahají do 80. let, původně se jmenovali BACTHERION, což je celkem vtipné. K tomuto albu vyšel bílý vinyl. Začíná se mluvenou pasáží, což obecně nemusím. Hudba není kdovíjak tvrdá, spíš řízná, místy až leptavá díky zpěvu, který je zkreslený skřetovsky pronikavě. Kytary ostré, rytmika typu "šicí stroj padá ze schodů", ale občas mi vytanul obraz lidové veselice s typickým m-ta ta, m-ta ta. Punkově rozkokošená zábava typu Brutus, jen trochu rychlejší a jedovatější. Celkově mi mnohem víc sedí lesní typ black metalu, který se napájí z chladu a temnoty a nepotřebuje obezličky v podobě prvoplánového převracení kulturně ustálených symbolů, ale nemám pocit, že by si FILII NIGRANTIUM INFERNALIUM hráli s ohněm, spíš jsou prostě jen obhrouble přisprostlí a celkově kapku jednodušší. Dávám ještě kousek dema z roku 1991 (album Inmunditia Odii Plena) a tam něco temného bylo, hudba syrově drásá a zpěvák si rve vnitřnosti. Pokud jde o zvuk, hlasitost jsem snižovala čtyřikrát. |