U všech témat je důležité klást si správné otázky. Správná otázka vede ke získání správných odpovědí. Mám na mysli cílené a pokročilé otázky. Takhle se můžeme ptát jen tehdy, dokázali-li jsme vlastní problém rozkrýt, abychom věděli na co se ptát. Nejprve analýza (která odpovídá na elementární otázku - o co jde?), poznání a zkušenost, potom ony pokročilé otázky. Jsou-li správně položené, můžeme již v nich nacházet návod k odpovědi. Vodítka jsou všude kolem, potřebujeme je vidět, abychom si jimi pomohli. Musíme vyloučit otázky, které vodítka zakrývají a tím nemohou do problematiky vnést odpovědí světlo. I když jsou v zadání tazací věty mezi sebou provázané, pro přehlednost je uvedu samostatně v této podobě:
1. otázka příčinnosti a zodpovědnosti
2. Kdo vlastně ten který problém způsobuje
3. kdo by ho měl řešit
4. co jednotlivec skutečně může ovlivnit
5. jak to udělat
6. jestli se za boj se šlendriánem či vysoce morální čin dá považovat, když někdo zaplatí tomu samému vydavateli, který vesele mrší digitál, násobnou částku za vinyl
7. Nebo si počká, až někdo jiný na vlastní náklady dá kvalitní verzi k dispozici.
8. Je to známka charakteru?
9. Změní to něco?
A jako desátá otázka je téma otevírající další otázky
10.Jaký boj? "Boj za dobrou věc se často změní v boj s těmi, kdo nebojují."
Jde mi o to, abych ve smyslu úvodního odstavce rozkryl potenciál otázek, vytáhnul na světlo naznačené odpovědi a vytvořil z nich rezultát pro další úvahu. Ty odpovědi tam jsou, stačí si všímat vodítek. |