Antony 34033Nepřesně jsem se vyjádřila. Jde o moje dedukce, ale myslím, že jsem těch různých komunikací načetla opravdu hodně. V minulých diskusích v tomto klubu (možná tak 2016) jsi tohle bral jako zákonitost, východisko argumentace. Máte rádi hudbu, ergo vám musí záležet na kvalitě zvuku. Mělo by, jistě, ale z téhle strany to k vodě opravdu přivede málokoho, protože v prvé řadě nechápe, o čem je řeč.
Už jsem jednou psala, že lidé, kteří si uvědomují, že je s tím, co slyší, něco blbě, nejspíš zamíří na hifi fórum, jelikož jsou to zpravidla lidé, kteří investovali do aparatury a díky tomu vnímají nekvalitu v odpovídajícím zvětšení. (Mnohdy o hudbu hlubší zájem nemají, chtějí prostě jen k dobrému doutníku a dobré whisky mít vytříbenou kulisu. To už dedukuju hodně, ale pár hifi diskusí jsem četla a otázka, co si na tom vymazleném zařízení budu vlastně pouštět, kolikrát není zdaleka tou hlavní.) Těm stačí říct: uši máte v pořádku, techniku máte v pořádku, blbě je nahrávka. Po doporučení kvalitně zpracovaného alba a doprovozeno výkladem o DR s nějakým tím obrázkem ořezané křivky není dál co řešit.
Milovníci hudby jdou statisticky napříč populací. Je mezi nimi pár ostře rozlišujících (vždycky jde poznat velmi brzy a jednoznačně, kdo to slyší), ale jako všude, převažuje průměr. V tomto smyslu mluvím o běžném posluchači. Může mít velký přehled, ale obecně bude radši investovat do nosičů, aspoň takový mám dojem. Ale směr úvahy "pořiďte si lepší aparaturu" (s kalkulací, kolik mega za jak dlouho nastřádá průměrně vydělávající borec) je spíš zajížďka. Ono to je slyšet i na minivěži, když člověk ví, co hledat, a to právě tihle posluchači netuší, jako jsem to dlouho netušila já. Nulový efekt budou mít výklady a grafy, člověk přece poslouchá hudbu, ne čísla, a jde mu o prožitek z ní.
Osobně jsem ti začala vážně naslouchat teprve ve chvíli, kdy jsem pochopila (a bylo to právě nad odkazovaným rozborem Aqualungu), že tobě jde o prožitek. Dokonce jsem se o to lehce přela s mužem, který mě varoval, že "to bude takový ten magor, co věčně ladí kolečka a přepojuje drátky", a já jsem mu říkala ne, tenhle má muziku fakticky rád, vím to :) A jediné, co mě přesvědčilo sluchově, bylo srovnání. Žádná fakta, čísla, tabulky. Pod tím jsem si neuměla nic představit. No a co mě přesvědčilo doopravdy, byl úplně jiný zážitek z tvých ripů.
Není to patrně univerzální cesta, kvalitních ripů je na YTB přehršel (viz nedávno mnou zmiňovaní PINK FLOYD - i když to není tak velejemná kvalita jako tvoje práce, rozdíl proti digitálu značbý) a zřejmě to nestačí. Ale jsem si úplně jistá, že člověku, který přichází ze strany zájmu o hudbu, nepomůžou data a fakta. Bude protistranu považovat za technokrata, který lpí na vnějších atributech hudby (ačkoli to není pravda - ani lpění, ani to, že by zvuk byl vůči hudbě vnější), když "hlavní jsou přece emoce".
To samosebou neřeší otázku nápravy stavu, ta musí - jestli je ještě možná - jít po úplně jiné koleji a tady mají smysl čísla, grafy atd. Pro vytvoření určité normy nebo žádoucího standardu kvality. Ale směrem k zapálenému milovníkovi hudby spíš zabere ukázat mu, že jste na jedné lodi v tom smyslu, co pro vás hudba znamená, což obnáší emocionálně se odhalit. A to se ve fázi rozjetého sporu už nechce nikomu, proto se taky lidi odtahují, když se začne ukazovat, že jsou vnímaní jako nějak nedostateční.
Nic z toho nepomůže totálním zabedněncům, ale myslím si, že jich není zase tolik, jak to někdy vypadá.
|