Josef Labický (4. července 1802 Krásno na Sokolovsku – 19. srpna 1881 Karlovy Vary) byl český houslista a dirigent, který se proslavil zejména jako skladatel tehdejší populární taneční hudby (polky, valčíky, kvapíky, čtverylky). Psal se také Labotzki, v matrice Lawitzky, v cizojazyčné literatuře a na svých dílech uváděn jako autor Joseph Labitzky.
Narodil se 4. července 1802 v Krásnu. Roku 1803 se ještě jako kojenec přestěhoval se svými rodiči do Bečova nad Teplou, kde žil dlouhá léta v domě č. p. 205. V mládi studoval u kantora Karla Veita hru na violu a klavír, avšak živil se jako postřihač.
Labický komponoval především taneční skladby; i když později byla jeho sláva zastíněna Johannem Straussem mladším, avšak mnozí (např. Václav Jan Křtitel Tomášek) oceňují Labického talent výše, zejména při skladbě kvapíku.
V roce 1824 se Labický oženil s Antonií Hergetovou, dcerou bečovského starosty. V Bečově se narodily i jeho děti: Eduard (architekt), August (hudebník), Wilhelm (houslista) a Antonie (operní pěvkyně).
Joseph/August Labitzky - Best Waltzes - Josef 5×, August 1× (poslední)
Erinnerung an Gießhübl (čtverylka)
AM II, 142 AMS - Marsch nach dem Jasminwalzer
Ally, Polka mazur op. 50
Karlsbader Podagra Polka
Liebesbriefe, Op. 184
Waldblumen, Op.205
Galop des Corsaires, op.243
Toulky s Ladislavem Smoljakem 13 - Josef Labický
August Labitzky (22. října 1832 Bečov nad Teplou – 29. srpna 1903 Bad Reichenhall) byl český houslista, dirigent a hudební skladatel.
V roce 1868 převzal od otce řízení karlovarského orchestru. Bratr se cítil být přeskočen, orchestr opustil a odcestoval do Spojených států. Zatímco pod vedením otce byl orchestr zaměřen převážně na promenádní koncerty a lehčí repertoár, August rozšířil repertoár orchestru o díla světových skladatelů vážné hudby. Vedle toho se svým orchestrem převzal i roli orchestru karlovarského divadla. O úrovni orchestru svědčí i článek obávaného vídeňského hudebního kritika Eduarda Hanslicka v časopise Neue Freie Presse, v němž mimo jiné uvádí: „Karlovarskému lázeňskému orchestru děkuji za poznání mnohých, ve Vídni ještě neprovedených skladeb. ..."
Antonín Dvořák přijel do Karlových Varů v roce 1879 a byl nadšen provedením své Smyčcové serenády E-dur, takže později dal souhlas k tomu, aby se karlovarský orchestr ujal evropské premiéry Symfonie č. 9, e-moll, op. 95, „Z nového světa“. Ta se konala s velkým úspěchem 20. července 1894.
Hon Karla IV. - Předehra
Sen o Tyrolích (nebo tak nějak) - náhrávka The Edison Venetian Trio z roku 1909!
Dom Pedro II, Op. 39
Traum der Sennerin, Op.45
Erste Liebe Gavotte, Op. 46
Ach ty krásné časy Rakousko-Uherska! ... |