Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Náš Lopuch Vám
vytře zrak

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Hudební klub [ŽP: 6 týdnů] (kategorie Hudba) moderují postKF, Antony.
Archiv

V tomhle klubu si budeme povídat o hudbě a různých příbuzných tématech. Třeba o zvuku, který její poslech značně ovlivňuje.
Motto:
"ten vesmír hudby, to je tak neuvěřitelná nádhera.... a pro jednu duši je tento prostor naprosto nekonečný a nevyčerpatelný ... člověk pochytí za život jen mizivé procento (ani ne) té nádhery. A zaplaťpánbů alespoň za to." (puschpull)
Dlouhodobé téma :
Nahrávky, které mne zaujaly, a proč
Další téma se bude točit kolem aktuálního vydavatelského dění :
TIPY na TOP alba 2022
Antony:
FOR ABSENT FRIENDS - Disappear (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
REALE ACCADEMIA DI MUSICA - Lame di Luce (2022)
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
LORD VIGO - We Shall Overcome (2022)

puschpull:
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
SIGH - Shiki (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
GALAHAD - The Last Great Adventurer (2022)
suchos:
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
MISCRANCE - Convergence (2022)
SIGH - Shiki (2022)
SEAX - Speed Inferno (2022)
AUTOENESIS - Moon of Foul Magics (2022)
OUT OF THE BEARDSPACE - Like Moths To A Flame (2022)
CB3 - Exploration (2022)
MAJOR PARKINSON - A Night At The Library (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
PHANTOM SPELL - Immortal's Requiem (2022)
NEGATIVE PLANE - The Pact... (2022)
LORD VIGO - We Shall Overcome (2022)
MISANTHROPE - Les déclinistes (2022)

Dutch:
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
COSMOGRAF - Heroic Materials (2022)
NAXATRAS - IV (2022)
slava:
Jeff Michaels - Space Debris (2022)
LONG DISTANCE CALLING - Eraser (2022)
Brian Eno - FOREVERANDEVERNOMORE (2022)
Camo & Krooked & Mefjus – Overture single (2022)
The SMILE - A Light For Attracting Attention (2022)
Frank Zappa - ZAPPA ’75: Zagreb/Ljubljana (2022)
Richard Müller - Čierna labuť biela vrana (2022)
DUNAJ – Za vodou (2022)
Cécile McLorin Salvant – Ghost Song (2022)
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Banefyre (2022)
KING BUFFALO - Regenerator (2022)
GREEN ASPHALT - Green Asphalt (2022)
VITSKÄR SÜDEN - The Faceless King (2022)
Van Morrison - What’s It Gonna Take? (2022)
Vangelis – Juno to Jupiter (2022)
Jean Michel Jarre – Oxymore (2022)
Jan Hammer – Seasons pt.2 (2022)
JETHRO TULL – The Zealot Gene (2022)
Mata Atlântica & Markus Reuter - Retiro e Ritmo (2022)
Markus Reuter, Fabio Trentini & Asaf Sirkis – Truce 2 (2022)
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 22055 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
judith Judith 5.11.2024 12:59 - Úvodní stránka (10:14) 34348
A co teprve Dr. Žka?
:D
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 5.11.2024 12:49 - Úvodní stránka (10:28) 34347
OliasVaše tělo... Uletělo
DR. MAX
:)

P.S. Jaképak měl DR DR. MAX?
judith Judith 5.11.2024 12:13 - Úvodní stránka (10:14) 34346
OliasHezká odpověď. Trochu ve stylu zenového úderu holí ;-)
judith Judith 5.11.2024 12:11 - Úvodní stránka (10:14) 34345
Dívám se, že Mark KNOPFLER - One Deep River (2024) má i v digitálu zvuk slušný, DR 9-12. Tady jsem nečekala mnoho a dostala hodně, pořád na desku nějak koutkem myslím. Zemitá a přitom jaksi odhmotněná.
judith Judith 5.11.2024 12:07 - Úvodní stránka (10:14) 34344
Nemyslím, že je to u Andersona stylizace, on fakticky takový je, přírodní úkaz. Nesedne to každému a vždycky, rozhodně.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 5.11.2024 12:02 - Úvodní stránka (10:28) 34343
Ještě dodám, že Anderson svojí novinkou dovede na první poslech navodit YES pocit. Narychlo a povrchně to zafunguje, obzvláště u hladového posluchače, který víc jak 20 let nic takového neměl možnost najít. Ale postupně se ukazuje, že je to jenom povrch, opakované poslechy začnou obtěžovat keep smiling stylizací.
Jako, muzika furt dobrá, ale má své limity. U Gilmoura jsem zatím na ty limity nenarazil, naopak, odkrývá se stále větší hloubka.
olias Olias 5.11.2024 11:56  34342
Judith 43341Cha, řečnická otázka!

Řekněme metaforicky, že YES je duše a tělo. Jestliže duše je pojmenovaná, kdopak asi bude to tělo?
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 5.11.2024 11:39 - Úvodní stránka (10:28) 34341
JudithYES
Myslím, že to bylo jako u většiny dobrých hudebních těles. Plasticitu hudebního výrazu způsobovala souhra jednotlivých součástí. Jak se jedna součástka vydala na sólo dráhu, kouzlo pohaslo. Výjimky existují, ale je jich fakt málo.
Určitě se dá vyšpekulovat, kolik dramatu přinesl každý člen skupiny, ale pro mne je vždycky důležitý dojem z výsledného koktejlu. Asi není náhoda, že první deska bez Andersona se jmenuje Drama (1980) a je sakra ostrá.

GILMOUR
Jeho předchozí desky také beru s rezervou, ale novinka mi fakt totálně sedla. Však uslyšíš, co s tebou udělá provedení s dobrým zvukem. Klidně to každý slyšme po svojemu zcela odlišně.
judith Judith 5.11.2024 11:28 - Úvodní stránka (10:14) 34340
Pro znalce YES: Kdo tam tedy vnášel tu hloubku, drsnost, plastičnost? Protože Anderson byl takovýhle vždycky a samotný HOWE to v sobě taky nemá, jak prokazuje v roli principála. Byl to někdo, něco, souhra v čase a prostoru?
judith Judith 5.11.2024 11:21 - Úvodní stránka (10:14) 34339
Sólový GILMOUR mě nikdy nechytnul a novinka na tom zatím nic nezměnila. Výchozí podmínky měl skutečně podobné jako ANDERSON, v tomto ohledu je srovnání na místě: opatrná zvědavost a vědomě otevřená mysl posluchače. Takový ten stav, kdy si člověk strašně přeje, kvůli sobě i kvůli bardovi, aby to bylo dobrý, ale možnost průseru je stejně reálná. První cca tři čtyři poslechy též proběhly podobně: není to špatné, hm hm hm, uvidíme.

Jenže pak si mě ANDERSON přitáhnul a začal ve mně pracovat, digitál nedigitál. O výsledek už jsem se podělila v recenzi, že po albu v tuhle chvíli denně nesahám je dáno tím, že už jsem ho slyšela asi padesátkrát a je čas a nálada na něco jiného. Věřím, že se budu vracet, a je možné, že se moje vnímání promění. Velmi hypoteticky - je možné, že ve zvukově čisté verzi bude jásavosti už příliš, že ji malé zploštění tlumilo do "tak akorát" podoby. Ale to mě jen tak napadá, když si uvědomuju, co mi zatím vadí na druhé jmenované nahrávce.

GILMOUR mě po prvotním seznámení prostě přestal zajímat, neměla jsem chuť objevovat víc. Jsem ve své momentální fázi vývoje dost kritická i k albům PINK FLOYD, která měl pod palcem on. V dospívání jsem byla totálně na větvi z The Division Bell, které aktuálně vyšlo v době, kdy jsem kapelu začala objevovat, připadalo mi velkolepé, závažné, ohromně dospělé. Dnes se mi jeví jako až příliš usazené, hrající na efekt a na jistotu. Nabubřelá, velkolepá ne snad prázdnota, ale povrch je tady bohatější než nitro a to je průšvih.

No a u Gilmoura mi připadá, že nějak moc ztěžknul, je to jakési zastřené, zamžené, uprcatělé. Pamatuju si, že mi na první poslech připomenul posledního KNOPFLERa, který má v těch rozšmajdaných botách ale mnohem víc lehkosti, elegance a odpichu, i když se vlastně jen tak šourá. Oba jsou v projevu dost úsporní, což je působivé, ale GILMOUR se pro mě nějak ne a ne odlepit od země, vězí v ní příliš. Tyhle boty jsou zablácené a vlečou se za člověkem, který se tváří, že sděluje cosi zásadního, a přitom moc nemá o čem.

Tolik moje dojmy z pokusu o seznámení skrze digitál. Kvalitnější verze by mohla znamenat změnu, byl by to vcelku standardní průběh. Čili jsem mírně napnutá a večer ozkóšám, tahle muzika chce tmu.
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 5.11.2024 11:17 - Úvodní stránka (10:28) 34338
JudithTři bratři v triku. Frflal, Brblal a Mrmlal. Kam se hrabou Bolek a Lolek..
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 5.11.2024 11:16 - Úvodní stránka (10:28) 34337
DesdichadoŽe smyčcové party nahrál někdo jiný mi přijde odpovídající. Byly příliš zručně provedeny, nezdálo se mi, že by, byť talentovaná, harfenistka je takto zvládla.
Že je Naomi profesí od filmu, se také projevuje. Má technické vybavení, zkušenosti, záměr, výsledky tomu odpovídají.
judith Judith 5.11.2024 11:02 - Úvodní stránka (10:14) 34336
AntonyZeptej se jich, jestli by vzali do party mrmlala, trojka je magické číslo...
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 5.11.2024 10:48 - Úvodní stránka (10:28) 34335
JudithFrflal je krásné slovo, hezky symetrické.
A vedle něj na haluzi sedí "brblal".. :)
antony Antony Jsem DR SNOP / Klaun ve věku hudby - Pravda o G.AY klubu hešíků 5.11.2024 10:46 - Úvodní stránka (10:28) 34334
Měl jsem včera a dnes možnost bezprostředně srovnat obě letošní slovutná alba. Obě nahrávky jsou konečně v důstojném a ku přijetí vhodném provedení. Opakované poslechy True a Luck And Strange ukázaly význačné rozdíly.

Jon Anderson je opravdu happy strange man. Strašně mu to přeju, ovšem dlouhodobější poslech ukázal, že jeho cukrkandlová čalamáda mne zapatlá a po docela krátkém čase se přejí. Podíl YES tam vnímám méně a méně, přemíra sluníčkových úsměvů v člověku vyvolává touhu po pořádném zahřmění. A to nepřichází. Kašírovaný hudební obrázek. Dnes bych dal 3*.

David Gilmour je v podstatě stejně melodicky a netvrdě laděný, ale všechno je u něj jinak. Zemitost, opravdovost, uvěřitelná životní zkušenost. Přejít k němu od Andersona bylo jako dostat se z Disneylandu do šumavského hvozdu. Všechny barvy, tvary, zvuky a vůně jsou naturální, čiší z nich klid vyplývající z přirozeného chodu věcí. Album roste a bude to 5*, vůbec nepochybuji.

[ 22055 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt