OliasKonkrétně Piknik u cesty, známý také jako Stalker, měl poměrně specifickou vydavatelskou historii. Vyšel nejprve časopisecky relativně mírně zcenzurovaný. Pak čekal několik let na schválení ke knižnímu vydání. Pro něj byl ořezán daleko více. Strugačtí, jak vyplývá z jejich deníků, byli nešťastní z obou verzí, ale ta druhá dala knize zdrcující ránu. V tomhle smyslu měla česká knižní verze opravdu štěstí, protože jsme dostali do rukou překlad časopisové podoby. Ovšem takto byl opakovaně vydáván i dlouho po roce 2000. Až teprve roku 2021 vyšel originální necenzurovaný text. Pro něj byl připraven úplně nový překlad od Konstantina Šindeláře. Ten mimo jiné nerespektoval zažité výrazivo a některé pojmy změnil. Například místo ježibabího rosolu máme vědmin sulc.
Pokud si můžu vybrat mezi hodně cenzurovanou, trochu cenzurovanou a necenzurovanou původní verzí, bez váhání sáhnu po té poslední. Rozdíly v překladu jsou otázkou zvyku, nikoli kvality zážitku. Mám a znám obě verze, neměl jsem z té nové pocit nějakého remasteringu. Navíc součástí nového vydání je velice otevřené povídání překladatele, které líčí, jak ke své práci přistupoval. Můžeme mít k jeho volbám některých slov určitě výhrady, ale podezřívat jej z nekalé praktiky za účelem zatraktivnění titulu masovému čtenáři není v žádném případě na místě. |
Registrace nového uživatele 
