AntonyNa jednu stranu je mi jasné, co všechno dělá umění uměním, míním tedy mj. složku záměrnosti vzniku lidského výtvoru - na druhou si říkám, že jestli si potřebuju něco zjišťovat, abych věděla, jaký na mě dílo má nebo nemá mít účinek, je to špatně. Umění by mělo působit samo o sobě, bez vnějších informací, a pokud něco takto působí... pak to pro mě umění je. (Umělecký účinek je víc než líbí, proto jsem původně volila bohatější vyjádření, byť ne vyčerpávající, a asi v tomto smyslu ty odděluješ "líbí" od komplexnosti uměleckého působení. K tomu patří i potenciál působit v delším čase, pokaždé trochu jinak. Na druhou stranu jistou znepokojivost pramenící z nezařaditelnosti vnímaného do běžných schémat umělý výtvor klidně nést může.)
Možná je pro mě příklad s obrazem špatně zvolený, jelikož jsem asi nikdy u žádného nezažila umělecký účinek srovnatelný s působením hudby nebo filmu. U výtvarna znám jako osobní hranici prožitku jenom to "líbí", a líbit se může i přírodní scenérie nebo designový kousek. Není v tom komplexnost, jakou umělecké působení má. Budu mít velké dilema, jestli mě někdy totálně sejme nějaké album a ex post zjistím, že jde o umělý výtvor. Zatím se to nestalo a ráda bych si fandila, že u takto rozsáhlého díla bych se ošidit nenechala. Na první poslech může být hudba efektní, mít jakoby vše na správném místě, ale brzy tam začnou chybět další vrstvy, řekla bych (podle zkušenosti, kterou jako posluchač mám s alby, kterým chybí invence a prožitek). Informaci, že jde o výtvor AI, tedy vnímám nejspíš jako šetřící čas, což - pravda - není málo.
Ale přiznám se, že mě otázka v tuhle chvíli zas tolik nezajímá. Víc mě baví představovat si robůtka, který má pod sebou loužičku a svítí mu kontrolka: Uniká ti smysl! Tolik k mému mentálnímu rozpoložení při pondělku. |
Registrace nového uživatele 
